Projev Koláře ústy Petra Pavla vyvolal různé reakce, z nichž některé ohodnocuje Josef Sláma, místopředseda strany Trikolora. Sláma se zaměřuje na prázdný dojem a absence státních symbolů během Kolářova vystoupení, což považuje za selhání. Poznamenává, že marketingové prvky tohoto projevu varují před nebezpečím politického marketingu. Tato situace mu přijde až paradoxní.
Sláma kritizuje tvrzení, že v politice není možné nabídnout alternativy nebo řešení situací, které trápí společnost. Zatímco si od méně zkušených politiků může být ochoten takových názorů nevšímat, u Koláře to považuje za nepřípustné. Upozorňuje na fakt, že vláda a vedoucí politické uskupení se svými kroky paradoxně popřeli. Oprávněnost problémů tedy nespočívá pouze v nabídce řešení – klíčové je také stavět se k nim čelem a dodržovat je.
Dalším bodem kritik slouží otázka podpory ze strany prezidenta Pavla k určitým politickým silám. Sláma vyjadřuje obavy, že kolaborantství mezi prezidentem a vládními strukturami může vést k velmi negativním důsledkům pro demokracii a občanskou společnost. Například uvádí nutnost posuzovat různé názory s opatrností.
Josef Sláma podotýká také důležitost měnové autonomie země ve vztahu k Evropské unii; pacifikuje tyto diskuse přístupem odmítajícím jakoukoli myšlenku vzdát se koruny jako české měny. Mnozí konzervativní politici sdílí tento pohled na zachování národní identity skrze ekonomickou nezávislost.
Jakékoli pokusy o příklon k euru nebo bezhlavé přijetí evropských standardů by podle něj mohly mít vážné následky nejenom ekonomické povahy ale i z hlediska národní suverenity Česka jako státu s vlastním kulturním dědictvím.
Závěrem lze říci, že Josef Sláma (Trikolora) vnímá Kolářovu komunikaci jako nedostatečně ukotvenou ve skutečných problémech společnosti a apeluje na nutnost věnovat pozornost sílící kritice současného politického klimatu v České republice.