Zuzana Ožanová z hnutí ANO dospěla k názoru, že Pirátská strana ve svých snahách o demokratické rozhodování využívá techniku přílepků, která však často míří vedle. Kritizuje postupy Pirátů a následující zákony, které prý neřeší podstatné otázky spojené s vlastnictvím médií. Již v lednu 2022 se ukázalo, že aktuální legislativa nezahrnovala zákaz vlastnění internetových médií ze strany politiků, což kriticky vyzdvihoval Jakub Michálek. Podle Ožanové to vyvolává otázku, zda si Piráti plně uvědomují změny ve světě médií.
V listopadu 2022 došlo k načtení návrhu na novelu zákona o sdružování politických stran od Jakuba Michálka, který tentokrát obsahoval výhrady vůči těmto přílepkom a vyřazení internetových médií z ochranné legislativy. Následně způsobil velký rozruch tímto způsobem předložení návrhu bez možnosti diskuze. I přes změny v hodnocení původního stanoviska vlády nic neopravil – tedy nezahrnul noviny a časopisy online.
Ožanová poukazuje na fakt, že i občanská iniciativa Milion chvilek se snažila donutit senátory reagovat na zmiňované opomenutí internetových médií. Její úsilí však skončilo bez úspěchu; senátoři návrh nepodpořili ani nedoplnili.
Média podle ní prezentovala schválení novely jako přijaté řešení problému s Babišem a jeho médii, avšak zaměňovala schválenou novelu o sdružování politických stran s tématem střetu zájmů. Ožanová tvrdí, že pokud měla pětikoalice skutečný zájem proti politickému vlivu na média zakročit efektivněji, mohla by upravit stávající navrhované legislativní iniciativy takovým způsobem, aby zahrnovaly i digitální platformy.
Její myšlenky reflektují frustraci nad tímto problémem – zatímco bylo jasné upozornění ohledně mediálních platforem solitérních tendencích Pirátského hnutí ignorováno nebo není brána vážně příslovečná důležitost transparentnosti školenosti v legislativním procesu.
Současná situace je doplněna rozhodnutím ústavního soudu ohledně procedurálních metod přijímání zákonů s důrazem na otevřenost a jasnost těchto procesů. Zuzana Ožanová považuje překážku pro demokracii za paradoxní vzhledem ke slovům Pirátů o transparentnosti – jak je možno hodnotit pokusy zabránit politikům v ovládání tištěných médií jako čelní aktivismus? Na konci dne by měly být kladeny otázky týkající se relevance informací dostupných skrze různé kanály komunikace také napříč digitálním světem.
Takže závěr diskuse by mohl stát stejně jednoduše: Je opravdu možné chápat Pirátské metody jako průkopnické kroky směrem ke stabilizaci demokratického rámce České republiky? Nebo nám spíš naznačují neuspořádaný pohled na současný stav informačního prostředí?