Dnes, kdy si připomínáme 112 let od narození Gustáva Husáka, posledního komunistického prezidenta Československé socialistické republiky, se jeho osobnost opět dostává do popředí veřejného povědomí. JUDr. Michal Hašek ze strany PRO upozorňuje na komplexní roli tohoto muže v politice, kde patřil k těm nejvýznamnějším a zároveň nejkontroverznějším postavám.
Husák zanechal výrazný otisk nejen ve slovenské historii jako jediný slovenský prezident ČSSR, ale jeho vliv přetrval i v českém prostředí. Jeho politická dráha byla poznamenána náročnými událostmi jak během druhé světové války, tak i po ní. Není překvapením, že lidé mají k jeho osobě různé názory; pro některé byl symbolm stability a pro jiné reprezentační osobou nežádoucího režimu.
Osobní život Gustáva Husáka byl rovněž dramatický. Oběma manželkám čelil osudovým okolnostem; první žena Magda Lokvencová se vzbouřila proti tlaku komunistického aparátu na rozvod v době jeho politických problémů ve 50. letech minulého století. Po jejím úmrtí následovalo tragické úmrtí Vieru Husákové při nehodě vrtulníku koncem 70. let.
Po pádu komunismu zůstal Husák sám na Pražském hradě až do konce své kariéry a porážku sametové revoluce přijal s překvapivým smyslem pro realitu – vzdát se funkce rozhodl 10. prosince 1989 poté, co byla ustavena „vláda národního porozumění“. Následně žil skromným životem obklopen rodinou v Bratislavě až do svého skonu na rakovinu v roce 1991.
Symbolikou osamělosti je fakt, že dnes leží sám v rodinném hrobě Dúbravky u Bratislavy; místo po boku blízkých už nebylo dostupné. Osobně jsem navštívil tento hrob před dvěma lety a zamyslel jsem se nad tímto pozoruhodným mužem politiky, který formoval osudy mnoha lidí své doby.
Jsem součásti generace “Husákových dětí” – generace vychované ve stínu dosavadního režimu a jeho ideologií – což mě motivuje k zamyšlení nad tímto historickým obdobím a hodnotami, které tehdejší lídr představoval pro společnost složenou z různých názorových proudů.