Ing. Mgr. Tomáš Doležal z SPD vyjádřil své rozhořčení nad nedávným rozhodnutím vlády, které považuje za podraz na zaměstnance pracující v náročných profesích, když se jedná o předdůchody. Původně měli mít tito pracovníci podle slibu ministra Mariana Jurečky možnost odejít do důchodu dříve již od 1. ledna 2025, avšak vládní poslanci podporující ODS a TOP 09 jim tuto možnost nyní upírají.
Tato skupina zahrnuje zaměstnance spadající do třetí kategorie rizik podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Ti jsou často vystaveni vysoké fyzické zátěži či extrémním klimatickým podmínkám. Podle odhadů se jedná o přibližně 108 tisíc lidí, jejichž pracovní život je velmi náročný a namáhavý, a Doležal tvrdí, že vláda tímto krokem projevila hrubou bezohlednost vůči nim.
Alternativní řešení ze strany Fialovy vlády pro tyto pracovníky nahradilo původní ujišťování ohledně dřívějšího odchodu do důchodu novinkou v podobě tzv. předdůchodového systému. Tato forma vyplácení starobních penzí je plánována na určité časové období před vznikem nároku na plný důchod.
V praxi to znamená, že dotyční lidé mohou mezi dvěma až pěti lety před penzijním věkem získat určitou formu finanční podpory prostřednictvím naspořených prostředků z doplňkového penzijního spoření, což představuje třetí pilíř důchodového systému. To však může vést k povinnosti spořit ve soukromých fondech během aktivního pracovního života.
Pro starší zaměstnance bude tato možnost již těžko realizovatelná kvůli striktním podmínkám týkajícím se minimální doby spoření – ti, kteří uzavřeli smlouvy po lednu 2024 musí mít alespoň desetileté období spoření a ti s platnými smlouvami před tímto datem pět let dlouhé dobu spoření pro úspěšné čerpání předdůchodu.
Doležal tak znovu zdůrazňuje obavy SDP ohledně budoucnosti těchto zaměstnanců: vzhledem k tomu mnozí s věkem kolem padesáti let nemuseli mít dosud žádné soukromé penzijní pojistky budou nuceni pracovat tvrdě až do dosažení maximální věkové hranice pro důchodový systém bez jakýchkoliv výhod nebo úlevy na obzoru.Doležal (SPD) označil vládní návrh na předdůchody jako podraz na zaměstnance, kteří pracují v těžkých profesích. Podmínky pro získání předdůchodu se totiž jeví jako velmi omezující a pro mnohé nedosažitelné. Třetí pilíř penzijního systému, který by měl sloužit k doplnění důchodového zabezpečení, nyní definuje vysoká minimální částka požadovaná pro to, aby člověk mohl o předdůchod zažádat.
Pro ilustraci je třeba zmínit, že v roce 2024 musí zájemci o tuto formu úlevy mít naspořenou částku odpovídající 30 procentům průměrné mzdy ze předchozího roku. To znamená konkrétně 12 729 korun měsíčně, což vyžaduje celkovou částku ve výši téměř 764 tisíc korun u lidí plánujících odejít do předdůchodu pět let před oficiálním důchodovým věkem. Pro mnohé zaměstnance z náročných oborů tedy tato suma představuje značnou finanční bariéru.
Zaměstnanci hodlající využít třetí pilíř budou muset kalkulovat s dlouhodobým spořením. Vláda plánuje zavést odvod zaměstnavatelů do tohoto spoření ve výši čtyř procent z hrubého platu. Při průměrné mzdě by tak musel pracovník počítat s tím, že naspoří na potřebnou sumu až za dobu přesahující tři desítky let jeho profesní kariéry — a situace se zřejmě ještě zhorší s rostoucím průměrným příjmem.
Většina lidí pracujících v náročných profesích je navíc placena méně, než je uvedený průměrný plat. Tento fakt výrazně komplikuje možnost dosáhnout úspor potřebných k pobírání předdůchodu a vytváří tak nerovnost mezi různými skupinami pracovníků.
To má dramatické následky zvlášť pro ty starší zaměstnance nad třicet let věku — ti mají šanci na čerpání pětiletého určitého zabezpečení takřka nulovou bez možnosti uložit si každý měsíc vyšší sumy do doplňkového penzijního spoření. Mnozí lidé se prostě ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit investovat do svého budoucího zabezpečení tolik peněz.
Podle aktuálních dat od Asociace penzijních společností v ČR žije jen několik málo tisíc lidí (konkrétně 6456) spokojených jako “předdůchodci”. Tento nízký počet dává jasně najevo nedostatečnost současného systému a jeho nepraktičnost pro širokou veřejnost; znamená to také selhávání stávajících politických opatření ve vztahu k ekonomicky slabším vrstvám obyvatelstva i středněpříjmovým skupinám.
Celkově lze říci, že režim předduchodového pojištění stále neřeší palčivé potřeby občanů ukládajících si finance do třetího pilíře a není mírným řešením problému ohledně důstojného života během stáří; patří proto mezi mnohá diskusní témata spojená s reformou českého penzijního systému podle Doležala (SPD).Petr Doležal z hnutí SPD upozorňuje, že plánované změny v oblasti předdůchodového věku představují vládní podraz na zaměstnance pracující v náročných profesích. Hlavním problémem je podle něj skutečnost, že nová opatření budou mít výrazně negativní dopad na tuto specifickou skupinu pracovníků, kterou si vláda zřejmě ani neuvědomuje.
Jedním z hlavních nedostatků předdůchodu je fakt, že doba strávená v tomto režimu se nezapočítává jako doba pojištění pro výpočet starobního důchodu. Například oproti době, kdy je člověk veden na úřadu práce. V případě odchodu předčasně do důchodu lidé přijdou o významné procento svých budoucích důchodů. Tím pádem je prezentování předdůchodů jako dostupné alternativy k plnému a nekrácenému starobnímu důchodu považováno za klamání ze strany současného kabinetu.
Doležal upozorňuje také na to, komu takový návrh ve skutečnosti prospívá. Zatímco zaměstnanci dostanou až 108 tisíc pracovních míst zvýhodnění za cenu snížení svých důchodových práv, finanční instituce jdou ruku v ruce s politikou vlády a profitují ze situace nejvíc. Průměrná hrubá mzda a příslušný odvod zaměstnavatele povedou k sumě přes dvě miliardy korun ročně, která bude směřovat na účty penzijních fondů nebo spořitelen.
Z pohledu Doležala se tedy jedná o jakýsi konečný „dobrý skutek“ pro soukromé penzijní společnosti těsně před tím, než by mohly být zastaveny nebo reformovány jejich činnosti a modely hospodaření s penězi klientů. Tato politika nynější koalice vzbuzuje obavy o další osud samotného systému veřejného zabezpečení pro lidi v těžkých profesích.
Je nesporné, že takovéto kroky mají dlouhodobý dopad nejenom na jednotlivce či rodiny dotčených zaměstnanců, ale také mohou ovlivnit celý trh práce krizí způsobenou nedostatkem lidí ochotných vykonávat vysoce náročné pozice bez adekvátního ohodnocení jejich zkušeností a zdravotních rizik spojeným s výkonem povolání.
Doležal (SPD) varuje všechny občany před tímto nebezpečným trendem a vyzývá ke kritickému myšlení vůči vládním reformám správy státního rozpočtu i sociálních jistot. Je třeba bojovat za ochranu práv pracovníků i budoucnost celého systému navyšování důchodových dávek takříkajíc profesionálně bez skrytých motivací ve prospěch velkých korporací či zahraničních investorů.