
Hejtman Josef Suchánek (STAN) vyjádřil svůj názor na situaci kolem předsedy hnutí ANO, Andreje Babiše, který se v poslední době projevuje jako příznivec politiky nového prezidenta USA. Zvláštní je, že Babiš zároveň hovoří o potřebě zvýšit výdaje na obranu členských států NATO až na 5 % hrubého domácího produktu. Taková doporučení však vyvolávají otázky ohledně skutečného směřování české zahraniční politiky a postojů k významným bezpečnostním východiskům.
Je zásadní zamyslet se nad tím, co taková tvrzení podstatně znamenají pro obrannou politiku České republiky. V současnosti je zřejmé, že prioritní výzvou zůstává ochrana evropských hodnot a jako klíčového protivníka je třeba brát v úvahu Rusko. Zda jsou kladné odezvy vůči Trumpovi promyšlené a přitom realistické ve světle této nutnosti rozumnějšího financování armády a obrany země, to už by měli posoudit voličové.
Nabízí se také otázka o tom, jak bude veřejnost reagovat na směsici názorů pánů z ANO. Je možné, že část voličských preferencí ventilu otevírá nízkou úroveň politického povědomí mezi voliči? Ačkoli nemalý pokrok slovenského premiéra Fica může svůj vzor nacházet i u nás ve stabilizaci situace po skandálech spojených s migrací nebo klimatickými změnami obecně.
S blížícími se volbami nabývá diskuse na čím dál větší důležitosti. Pamatujme si však také varovná slova od odborníků ve sféře bezpečnosti – například neochotu souhlasit s větším financováním nezbytné modernizace armády bez komplexních projektových plánů by mohlo vést k negativním důsledkům nejen pro naši republiku. Zde je zásadním úkolem politiků nést odpovědnost za své výroky i skutky.
Pro náročné volební období bude potřeba jasného komunikování hodnot a cílů jednotlivých stran ze strany všech těchto osobností. K tomu by samozřejmě měly patřit podmínky pro otevřený dialekt vůči tématům jako jsou vojenské výdaje či vztahy s dalšími státy světa – nejen Spojenými státy americkými ale také sousedními evropskými partnerstvími.
Zkrátka: Čeští občané mají právo na transparentnost a logické odvodnění pozic svých reprezentantů – zvláště v oblasti mezinárodní diplomacie a bezpečnosti státu – což by jistě pomohlo mnohým osvětlit nedorozumění kolem cílených programových vstupenek politických subjektů jakými jsou ANO nebo STAN.
