V posledních měsících se stále více objevují případy, kdy jsou principy demokracie hrubě zpochybňovány. Jak naznačuje Kobza (SPD) ve svém komentáři k tomu, jak se „dělají“ dějiny, situace je vážná a vyžaduje pozornost. Demokratické volby by měly být založené na svobodném výběru občanů, avšak v dnešní době se pravidla této zásady často ohýbají tak, aby prospěla určitým politickým silám. V České republice i jinde vidíme snahy o manipulaci s výkonem moci a pokusy devalvovat důvěru obyvatel v demokratické procesy.
Jedním z nejzřetelnějších příkladů tohoto jevu je situace v Rumunsku, kde se nedávno uskutečnily volby prezidenta na období 2024 až 2029. První kolo voleb proběhlo 24. listopadu a druhé kolo mělo mít pokračování o dva týdny později. Avšak po schválení výsledků prvního kola ústavním soudem – které přišlo v pondělí 2. prosince – začala celá řada kontroverzních událostí spojených s obviněními z vlivu Ruska na volby. Prezident Klaus Iohannis předložil tajné informace nikoli jako důkaz ale spíše jako formu poplašného signálu, což vedlo ke kontroverznímu rozhodnutí ústavního soudu o anulaci voleb.
Vítěz prvního kola Georgescu vyjádřil své rozhořčení nad uklizením volební procedury a kritizoval rozhodnutí jako podkopávání demokratických principů země. Společně s jeho protikandidátkou Elenou Lasconi upozornili na závažnost situace a hrozbu pro stabilitu ekonomiky a zákonnosti v Rumunsku.
Na mezinárodní scéně Spojené státy daly jasně najevo svůj postoj vůči rumunskému odklonu od Západu tímto zvláštním způsobem tlakové diplomacie. Své zdání „znepokojení“ neskrýval ani mluvčí amerického ministerstva zahraničí Martin Miller, který vyslovil možné negativní důsledky jak ekonomického tak bezpečnostního charakteru v případě dalšího porušování demokratických norem.
Podobný narativ sledujeme také ve Gruzii během parlamentních voleb konaných 26. října 2024 právě podle nového poměrného systému zavedeného před několika lety reformami ústavy – systém byl nastaven tak, aby umocnil spravedlnost v zastoupení občanů podobným způsobem jako ten náš český model s nízkým prahem vstupu pro strany do parlamentu.
Ve věci výsledků bylo jasné vítězství strany Gruzínský sen s více než polovinou hlasů — konkrétně přes 53 %, což nastavilo laťku docela vysoko oproti jejich dřívějším výsledkům kolem 48 %. Přestože gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová poukázala na řadu závažných nesrovnalostí provázejících průběh voleb — jako obvinění ze zastrašování voličů nebo manipulací s urnami — oficiální označení tohoto vítězství skupinou jejích oponentů jako nelegitimního pouze podtrhuje napětí mezi politickými aktéry země.
Odhodlání opozice bojkotovat nový parlament pouze posílilo tlaky ze strany EU a USA k bezprostřednímu vyšetření vznesených stížností; atmosféra rozporu tedy nadále panuje jak uvnitř státem kontrolovaného mediálního prostoru tak mezi těmi organizujícími manifestace proti navrhované skladbě nové legislativy či činnosti vlády staronového vítězného uskupení přizvaným do hry samotnými voliči.
Demokratická kontur soutěžení začíná být narušována nedostatečně přehlednými praktikami i nejen ukrajinskými sousedy; otázku možné budoucnosti můžeme směle klást zdejší společnosti: co jiného nám zbude? Kdo vlastně určuje směr naše historie? Kobza (SPD) nás varuje před nebezpečím okrajových uskupení ovlivňujících nejen naši současnost ale hlavně utvářejících obraz budoucnosti české politiky coby latitudy odlišující až nebezpečně polarizované přístupy k pravdě nebo iluzi demokracie samé.Kobza (SPD) se zamýšlí nad tím, jak jsou historické události formulovány a interpretovány v naší společnosti. Na příkladech ze současného dění v různých zemích ukazuje, že politické narativy a veřejné mínění mohou být ovlivňovány zcela odlišnými zájmy a postoji. To je evidentní především na situaci v Gruzii, kde podle kritiků ze Západu nový zákon o zahraničním financování neziskových organizací ohrožuje demokracii a lidská práva.
V souvislosti s tímto konfliktem kritici upozorňují na střet našich hodnot. Zákon má za cíl zajistit větší transparentnost toku peněz do neziskového sektoru a chránit národní suverenitu před externím vlivem. Zatímco představitelé Evropské unie i Spojených států byli proti tomuto legislativnímu kroku, můžeme se zamyslet nad vlastním přístupem k obdobným tématům ve světě právě takových zákonů jako FARA ve Spojených státech nebo podobná opatření v Rusku či Izraeli.
Přehlednou analýzu části volebních výsledků na Slovensku pak Kobza provádí jako doklad proměn politického klimatu v regionu. V nedávných parlamentních volbách se výrazně zhoršilo postavení do té doby vládnoucího hnutí OLaNO a posílil Smer Roberta Fica. Tento posun naznačuje změny preferencí voličské základny, což také podtrhuje roli hlasování ze zahraničí.
Dále si Kobza všímá amerických volebních scenérií, které ještě více prohloubily rozdělení ve společnosti. Po vítězství Donalda Trumpa média ostře kritizovala jeho politiku i osobu a sledovanost těchto médií klesla poté, co voliči projevili svůj odpor vůči jejich narrativům. Projevy zaujatosti mainstreamových médií ukazují paralely s jinými státy; nátlaky určitých skupin mohou utvářet pohled diváků nebo čtenářstva vybraným směrem.
Podobně jako u gruzínských událostí i nynější situace aplikuje velmi jednostrannou mediální propagandu proti vítězům voleb; to je příklad mise prominentních novinářů inspirované geopolitickými zájmy některých mocností vytvářejících narativy o koloniálních strukturách světa dnes.
Kobza také nastoluje otázky ohledně četných humanistických hlasů mediální scény během historických konfliktů Finančně-benefitních operací USA po celém světě. Zeptáme-li se otevřeně: byl by Donald Trump nakonec prvním prezidentem USA schopným naplnit heslo „eto vaše dělo“? Možná ano – to platí stále víc dnes než dříve, kdy se zabýváme výzvami mezinárodní politiky s důrazem na respektování národního svrchovaného práva jednotlivých států.Kobza (SPD) se ve svém komentáři zamýšlí nad tím, jakým způsobem jsou formovány dějiny a jak se okolnosti mění podle zveřejňovaných narrativů. Patří k přirozenosti mocenských struktur, že usilují o expanze svých zájmů. V důsledku toho není na místě moralizovat a snažit se zrušit volební výsledky či podkopávat důvěru občanů v demokratické procesy. Takové zásahy obvykle vycházejí z touhy po politickém, ekonomickém nebo vojenském zisku.
V období před podzimními volbami by měl být pozorně sledován mediální mainstream a jeho chování. Očekáváme, že dojde k intenzivním kampaním zaměřeným na podporu stávajícího režimu. Avšak existuje možnost, že volební výsledky překvapí všechny novináře i analytiky. Může nastat situace podobná těm v minulosti, kdy média rychle změnila svůj postoj na základě aktuálních událostí.
Jedním z příkladů manipulace s veřejným míněním může být nedávný publicistický precedent, kdy Bolka Polívka burcoval demonstranty v Bratislavě proti aktuálnímu stavu věcí v České republice, kde se situace vyvinula jinak než očekával. Tento scénář ukazuje široké spektrum reakcí a emocí ve společnosti.
Na Slovensku probíhá narůstající napětí spojené s politickou situací; výzvy známých osobností jako Magda Vášáryová k veřejným protestům jasně naznačují rozkol mezi obyvatelstvem a vládnoucími elitami. Její slova míří na ty, kteří ignorují význam občanské angažovanosti.
Dalším alarmujícím faktorem je přítomnost “odborníků”, kteří byli dříve spojováni s událostmi Majdanu či Gruzie; to vzbuzuje pochybnosti o skutečných cílech zahraničních vlivů ve slovenské politice a umocňuje atmosféru obav u místních obyvatel.
Celkový kontext ukazuje na složitou dynamiku moci v regionu střední Evropy a potvrdzuje varování Kobzy (SPD) o potřeba chránit demokratické procesy před zrazením ze strany domácích i zahraničních aktérů ve snaze uchopit moc pro vlastní prospěch bez ohledu na názory lidu.