Matouš Vencálek, člen strany Zelení, vyjádřil silný nesouhlas s navrhovanými opatřeními v rámci zákona Lex Ukrajina 7, která vedou k diskriminaci dětí na základě jejich národnosti. Podle něj není správným řešením omezovat ukrajinské děti a občany Ruské federace v přístupu ke vzdělání a dalším právům. Tato novela obsahuje aktivní návrhy, které by ztížily život mnoha dětem a jejich rodinám, což je jak neetické, tak pravděpodobně i protiústavní.
Jedním z nejproblematičtějších bodů je plán vyřadit děti z Ukrajiny ze standardního zápisu do prvních tříd škol. Například Matouš Vencálek vysvětluje, že striktní pravidla mohou vést k nerovnosti mezi dětmi jen na základě jejich národního původu. Zatímco všechny děti bez rozdílu mají povinnost chodit do školy už od raného věku, současné nastavení novelizace tento princip narušuje.
Pokud by se dvojí zápis prosadil, znamenalo by to pro ukrajinské děti vážné ohrožení jejich vzdělávacích příležitostí. Místo aby měly šanci být přijaty do škol blízko svého domova a začlenily se do českého systému vzdělávání, mohly by skončit ve škole daleko od místa bydliště či ve spojení s dětskými kolektivy pouze ze stejných národnostních skupin. To může posunout situaci směrem k segregaci místo integrace těchto dětí.
Další problematikou jsou i kapacity škol ve vztahu nejen k ukrajinským dětem. Na některých středních školách existují výrazné nedostatky míst – situace si žádá konstruktivní řešení jako například výstavbu modulárních budov nebo rozšiřování stávajících zařízení během několika měsíců. Již zmíněná opatření omezující přístup ke vzdělání za těchto okolností nepovažuje za rozumný ani účinný krok; prioritně bychom měli pracovat na způsobech jak kapacitu zvýšit efektivně.
Dále návrh pravidel pro ruské občany uvádí nový systém obtížnějšího získávání českého občanství pro tuto skupinu obyvatelstva. Takový přístup porušuje zásady individuálního posuzování každé žádosti o občanství – což rozehrává právnický spor o spravedlností daných procesů kulturních a politických souvislostí mezi zeměmi.
Opět zdůrazňuje Matouš Vencálek: “Vzdát se ruského občanství může být pro mnohé obyvatele obtížné až nemožné.” I nadále platí mezinárodní vzorce a závazky České republiky zabránit tomu, aby někdo byl zbaven státní příslušnosti bez řádného důvodu nebo nezbytných podmínek snazšího návratu do vlasti.
Celkově lze říci,
že diskriminateční praxe nemohou být základem pro politickou odpovědnost vůči migraci či aplikačním možnostem dostupných výsledků. Dětí i dospělých různorodé původové historie si zaslouží mít stejné právo budovat svůj život zde u nás v České republice s rovnocenným přístupem ke všem možnostem integrace společnosti.Vencálek (Zelení) upozorňuje, že diskriminace dětí na základě jejich národnosti není adekvátním řešením aktuálních problémů. Tato situace vyžaduje komplexní přístup, který bude podporovat integraci a rovnost všech obyvatel bez ohledu na jejich původ. Je nezbytné zamezit jednostrannému vnímání situace, které může vést k stigmatizaci a zhoršení životních podmínek znevýhodněných skupin.
Současné zákony o státním občanství v České republice poskytují mechanismy pro odmítnutí žádostí lidí, kteří mohou být vnímáni jako hrozba pro stát. Přitom však nelze upřednostňovat kolektivní trestání jednotlivců za činy jejich domovských zemí nebo za režimy, které mnozí z nich kritizovali a před kterými utekli pryč kvůli perzekucím. Gabriela Svárovská, spolupředsedkyně Zelených a odbornice na zahraniční politiku, se dlouhodobě staví proti tomuto přístupu.
Podle Svárovské navrhovaná opatření spojená s kolektivním postihováním určité skupiny vedou k nárůstu xenofobie a nenávisti vůči lidem původem například z Ruska. Tento směr argumentace je podle ní politicky výhodný jako ukázkový příklad tvrdého postoje vůči ruskému režimu, avšak skutečné problémy leží jinde – například ve vazbách českých podnikatelů na ruské oligarchii či finančním praní peněz.
Tento narativ vyvolává otázky o skutečné účinnosti takových opatření a činění lepšího prostoru pro občany bez ohledu na národnost by mělo být jednou ze zásadních priorit české společnosti. Vytvářením bariér neprospíváme ani jednotlivcům ani celé společnosti; lepší cestou je nabídnout podporu integraci cizincům, kteří mohou obohatit místní komunity svou rozmanitostí.
Zelení navrhují alternativy zaměřené na spolupráci mezi různými kulturami a posilování vzájemného pochopení jako klíšové prvky při budování silnějšího společenského celku. Cíl však musí být jasný: společenské začleňování místo vytváření umělých rozdílů založených na nostalgických stereotypech spojených s minulostí různých zemích.
Je potřeba se zaměřit nejenom na inkluzi cizinců do českého prostředí ale i pracovat tvrději proti těm skutečným hrozbám demokracie – korupci nebo financování extremistických aktivit. Jen tak můžeme vytvořit bezpečnější Českou republiku pro všechny její obyvatele bez jakékoli diskriminace podle národního či etnického původu.