Radovan Vích, poslanec za hnutí SPD, varuje před tím, že postkonfliktní mise na Ukrajině se neobejde bez komplikací a bude vyžadovat značné finanční i časové investice. Podle jeho názoru nelze očekávat rychlé a levné řešení situace v oblasti po ukončení konfliktu. Zároveň upozorňuje na nutnost vytyčit jasný mandát pro jakékoli vojenské nasazení a řádně zformulovat operační cíle.
V současnosti čelí Armáda ČR problémům s poklesem počtu vojáků. Odchody z armády vzrostly v minulém roce dramaticky; celkově opustilo řady českých vojáků přibližně 1400 lidí, což činí největší úbytek od roku 2013. Tento trend naznačuje nedostatek personálu v armádě o šest tisíc vojáků, přičemž průměrný věk stávajících členů je kolem 38 let. Takový stav je alarmující zejména vzhledem k výrazným investicím do obrany.
Politici ze strany STAN navrhují vyslání přibližně tisíce českých vojáků na Ukrajinu jako součást mezinárodní vojenské mise zaměřené na monitorování dodržování mírových dohod. Tato iniciativa by měla kulminovat ve vojenském kontingentu pod vedením států jako Francie, Německo a Velká Británie. Zástupci hnutí ANO také nevylučují myšlenku zaslat naše vojáky do této oblasti, ovšem zdůrazňují potřebu dalšího vyjasnění situace.
Klíčovým krokem k realizaci takové mise je dosažení dohody mezi účastníky konfliktu. Vích poukazuje na to, že zatímco mezi zainteresovanými stranami již probíhají nižší úrovně jednání například ohledně výměny zajatců, pro dosažení trvalého míru bude nezbytné zapojení dalších aktérů jako je Čína nebo Slovensko jako potenciální zprostředkovatelé dialogu.
Pokud by se podařilo dospět k mírové dohodě podložené rezolucí Rady bezpečnosti OSN, mohla by být stanovena demilitarizovaná zóna s jasnými parametry její správy a odpovědnosti jednotlivých států pro kontrolu určitých sektorů fronty dlouhé přes tisíc kilometrů. To si však žádá nejen politickou vůli, ale i důkladnou přípravu operačního plánu zahrnujícího strategické cíle nové mise.
Z uvedeného všeobecného rámce plyne i to, že organizace takového misního nasazení nebude záležitostí krátkodobou ani jednoduchou – její provádění může zabrat roky až desítky let kvuli komplexnímu charakteru operací zahrnujících různé státy NATO i mimo něj.
V závěru pak Vích kritizuje politiky za jejich neopatrné výroky o poslání českých jednotek do konfliktu bez jasných cílů či organizačních struktur. Při realitách dnešních mezinárodních vztahů obzalovává vládu z politické nezodpovědnosti a žádosti o opatrnost při rozhodování o tak zásadních otázkách spojených s možným zapojením České republiky do vojenského konfliktu na Ukrajině.