Prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c., poslanec za ANO, upozorňuje na důležitost změny dotací na příspěvek, což by výzkumným organizacím umožnilo lépe plánovat a efektivně využívat přidělené prostředky. Změna znamená možnost dlouhodobého koncepčního rozvoje, který by překračoval jednotlivá rozpočtová období a umožnil institucionální podpoře stabilitu a udržitelnost.
Návrh zákona navazuje na existující legislativu z roku 2002, kdy došlo k zavedení zákona č. 130 o podpoře výzkumu a vzdělávání. V průběhu let byl tento zákon několikrát novelizován a doplněn prováděcími předpisy, nicméně poslední novela se ukázala jako nedostatečná pro potřebné změny v oblasti financování výzkumu.
Podle dostupných informací měl návrh zákona zapracovaných více než 1 400 připomínek od různých institucí a odborníků z vysokých škol. Mezi klíčovými zainteresovanými subjekty se nacházely Rada vysokých škol a Česká konference rektorů, které vyjádřily zásadní nesouhlas s prezentovaným dokumentem.
V dokumentaci lze nalézt kritiku nedostatečné konzistence návrhu i absenci reflexe již projednávaných závěrů pracovní skupiny složené ze zástupců akademické sféry a ministerstev jako je Ministerstvo financí či Ministerstvo průmyslu. Tyto rozporuplné názory poukazují na to, že proces přípravy nebyl dostatečně kvalitně zvládnutý ze strany úředníků.
Rais také zmínil konkrétní připomínky týkající se institucionální podpory pro výzkumné organizace v oblasti etiky vědeckého bádání či umělé inteligence (AI). Je třeba zajistit skutečné evaluace projektů zahrnujících AI takovým způsobem, aby byla dodržena etická hlediska všech zúčastněných stran.
Bez těchto zásadních úprav má navrhovaný materiál omezenou schopnost reagovat na aktuální potřeby akademického sektoru oraz budoucích trendů ve vědeckém výzkumu v Česku. Rais zdůrazňuje nutnost promyšlenějšího přístupu k vytváření legislativních rámců ve vztahu k dlouhodobému strategickému plánování v oblasti vědy a výzkumu s ohledem на vyšší investice do občanské společnosti prostřednictvím efektivního využití veřejných finančních zdrojů.Rais (ANO) upozornil na to, že změna ve způsobu dotací na příspěvek by mohla výrazně přispět k efektivnímu plánování výzkumných organizací. Je nezbytné, aby tyto instituce měly jasnější představu o prostředcích, které budou mít k dispozici, což by zlepšilo jejich celkový výkon a konkurenceschopnost v rámci mezinárodního výzkumu.
Podle Raisova pohledu je klíčovou chybou stanovování krátké lhůty pro podávání návrhů projektů. Aktuální doba 30 dnů je pro mnohé výzkumné týmy nedostatečná. Pro zajištění lepší koordinace mezi institucemi a administrativními procesy navrhuje prodloužení této lhůty minimálně na 60 dní. Toto opatření by umožnilo pečlivější přípravu a snížilo stres spojený s časovým tlakem.
Dalším významným nedostatkem v připravovaném legislativním návrhu podle Raisa je vynechání specifického zmínění vysokoškolského výzkumu. Dříve platné ustanovení umožňovalo školám financovat projekty doktorandů a magistrantů prostřednictvím specializovaných fondů. Nyní se rozpočet zaměřuje primárně na plné pokrytí nákladů doktorandům, což může negativně ovlivnit kvalitu nebo rozsah jejich vědeckého bádání.
Rais také upozorňuje na složitost stávajícího systému veřejné podpory pro výzkum, která vede k roztříštěnosti pravidel u různých poskytovatelů dotací. Fragmentace žádostí o podporu znamená nejen vyšší administrativní nároky, ale také může přispět k neefektivitě využívání veřejných prostředků ze strany státní správy.
Dále se domnívá, že současná koncepce zákona neodpovídá reálným potřebám vědeckých pracovníků a oborových týmů. Překryv tematických soutěží v čase představuje vysokou překážku jak pro uchazeče o podporu tak i pro poskytovatele těchto finančních prostředků.
Je důležité hledat pozměňovací návrhy vznesené odbornou komunitou s cílem vytvořit legislativu reflektující aktuální situaci ve světě vědy i vzdělávání. Rais zdvojuje své úsilí zajistit adekvátní podmínky nejenom pro studenti ale také pro učitele vysokých škol takovým způsobem, aby mohli efektivně přispět k rozvoji českého výzkumu v mezinárodním kontextu.Změna dotace na příspěvek, kterou navrhuje Rais z ANO, by mohla výrazně usnadnit plánování výzkumným organizacím. V současnosti čelí tyto instituce mnoha potížím, zejména když končí všechny projekty najednou na konci programového období. Tato situace komplikuje nejen rozpočet, ale i stabilitu výzkumných týmů, které často musí po ukončení projektů okamžitě hledat nové financování nebo se dokonce rozpustit. Tato skutečnost je dlouhodobým problémem.
Rais uvedl, že navrhovaný zákon neřeší komplexně mnoho důležitých aspektů a složitost systému veřejné podpory vědy a výzkumu tímto způsobem není dostatečně odstraněna. Zmínil také otázku spin-off firem, kde projevil překvapení nad tím, jak málo se této problematice věnuje pozornost v legislativě. Dotace pro spin-off firmy by měly být součástí širšího financování zaměřeného na spolupráci s podniky.
Dále upozornil na nedostatky v daňových zákonech vztahujících se k těmto firmám a zmínil svou roli při jejich formování před patnácti lety jako rektor. Současný návrh považuje za nedostatečný a kritizoval absenci potřebných daňových úlev pro podporu inovací a ochrany duševního vlastnictví.
Podle Raisovy analýzy obsahuje samotný návrh řadu nelogických prvků, jako například neslučitelnost funkcí v různých institucích s funkcemi vedení škol či univerzitních fakult. To vytváří nejistotu ohledně správy duševního vlastnictví a jednorázovosti postupů napříč vysokými školami.
Celkově však Rais hodnotí tento návrh jako bureaucratický krok ke zvýšení požadavků administrativní kontroly nad poskytovanými prostředky bez pozitivního vlivu na efektivní využívání těchto zdrojů. Podle něj řeší pouze omezené aspekty stávajících problémů ve vzdělávání výzkumu.
V rámci diskuze o posilení vazeb mezi vysokými školami a vědeckovýzkumnými institucemi měl Rais za to, že je nezbytné zahrnout do druhého čtení další návrhy zohledňující potřeby těchto organizací. Bez silnějších vazeb mezi prostředím akademickým a průmyslovým nemůže být dosaženo kýženého vzestupu v oblasti výkonnosti českého výzkumu a inovací.
Na závěr Rais vyjádřil přesvědčení o nutnosti prosazení efektivnější legislativy v oblasti vysokých škol i vědecko-výzkumných institucí s cílem umožnit lepší plánování a stabilitu pro všechny zainteresované strany ve sféře vzdělávání i inovací.Rais (ANO) vyjadřuje názor, že úprava systému dotací na příspěvek by výrazně usnadnila strategické plánování výzkumných organizací. Tento krok by mohl přinést větší stabilitu a umožnit efektivnější rozdělení zdrojů, což je klíčové pro pokrok v oblasti vědy a výzkumu. Podle něj je důležité, aby se změny v dotacích přizpůsobily skutečným potřebám těchto institucí a zajistily jim dlouhodobou jistotu.
V posledních letech čelí vysoké školy mnoha výzvám, které souvisejí s financováním jejich činnosti. Rais se domnívá, že je nezbytné posílit roli rektorů jako generálních manažerů institucí, aby mohli lépe reagovat na tyto proměnlivé podmínky. Silnější vedení ze strany rektorů by podle něj mělo vést k zefektivnění provozu škol a k lepší alokaci prostředků.
Dále Rais upozorňuje na problém tajnosti voleb v rámci akademických institucí. Uvedl, že aktuální systém může jeho objektivitu ohrozit, což negativně ovlivňuje důvěru ve volby. Je přesvědčen o tom, že transparentnost procesu volby by mohla výrazně zvýšit legitimitu zvolených představitelů a tím posilnit autoritu univerzitních schémat.
Kromě toho kritizoval také současnou úroveň manažerských kurzů jako LLM, MBA či MPA. Podle něj většina studentů těchto programů neprokazuje dostatečné znalosti potřebné pro efektivní řízení institucí nebo společností. Tím Pávo poukazuje na potřebu reformy vzdělávacích programů takovým způsobem, aby obsah skutečně reflektoval nároky praxe.
Problematičnost platových podmínek učitelů rovněž zmínil Rais (ANO). Platové rozdíly mezi profesory a pracovníky jiných sektorech se stále více vyostřují přímo ve prospěch ostatních odvětví zaměstnanosti. Situace se dle jeho názoru stává nesnesitelnou a naléhavě žádá investice do vzdělávání s cílem prospět nejen pedagogům samotným ale i celému vzdělávacímu systému jako takovému.
Nakonec rais zdůraznil význam dlouhodobého strategického plánování v akademickém prostředníku průběhu nadcházejících let za účelem dosažení udržitelného rozvoje českého vzdělání a vědy jakýkoliv formálům odpovídající poptávce společnosti. Jeho myšlenky odrážející potřebu adaptability vůči měnícím se okolnostem jasně ukazují cestu ke stabilizačním opatřením v oblastech vysokého školství i výzkumu.