Spolupředseda libereckých Zelených, Jindřich Felcman, se vyjádřil k nedávným událostem týkajícím se hejtmana Půty. Podle něj je Půta vinen a strana Starostů musí projít významnou sebereflexí, pokud hodlá nadále poskytovat svoje služby obyvatelům Liberecka. Felcman zdůraznil, že Zelení byli v posledních letech jedinou politickou silou na regionální úrovni, která otevřeně kritizovala Pútovu politiku a její důsledky pro obecné blaho.
Felcman připomněl několik problematických projektů pod vedením hejtmana Půty. Mimo jiné se zmínil o kontroverzním parkovacím domě u krajského úřadu nebo o přípravách rozsáhlého solárního parku v Ralsku. Také hovořil o předraženém domově důchodců, který byl realizován v Hrádku nad Nisou a vyzdvihl vysoké náklady na opravy krajských silnic, které často nepředstavují skutečně potřebné investice.
Podle jeho názoru byla politika hejtmana zaměřena na prospěch velkých stavebních firem a významných podnikatelů spíše než na ochranu veřejných zájmů. V této souvislosti uvedl kauzu kostela Máří Magdaleny jako symbol jeho přístupu — veřejné zájmy byly často přehlíženy ve prospěch mocných jednotlivců nebo skupin.
Doplňuje ho zastupitelka Liberce Zuzana Kocumová, která vzpomíná na své odvolání z pozice náměstkyně hejtmana po Pútově obvinění. Nebyla ochotna podepsat dokument potvrzující absolutní důvěru vůči hejtmanovi; nyní vidí svůj postoj jako opodstatněný osudový krok. Vyjadřuje touhu po tom, aby soudní rozhodnutí posloužilo jako průlomový moment — aby politikové pochopili svou odpovědnost vůči lidem místo neustálého napojení na klientelistické struktury.
Podpora ze strany některých politiků naznačuje potřebu zásadních změn ve fungování regionálních stran jako jsou Starostové pro Liberecký kraj. S rostoucím tlakem ze strany občanské společnosti mohou očekávat větší požadavky na transparentnost a odpovědnost zejména od těchto politických reprezentantům v následujících volbách.
Reakce široké veřejnosti ukazují rozčarování z dlouhodobého vládnutí stávajících politiky v kombinaci s touhou po novém vedení schopném řešit problémy efektivnějšími způsoby bez sklonu k korupci či osobnímu obohacení jednotlivcích za pomoc mocenským strukturám. Jakmile si aktuální situace nevyžádá jednotnou frontu proti těmto praktikám, budoucnost voleb bude klást velký důraz právě na tuto morální kontrolu mezi voličskými preferencemi.