Dnes si připomínáme 150. výročí narození Františky Plamínkové, významné postavy českého feminismu a senátorky, která se aktivně postavila proti nacismu. Jak poznamenává senátorka Hana Žáková (BPP), její přímý odpor vůči totalitním režimům měl tragické následky, které vedly k tomu, že Františka Plamínková byla po okupaci Československa popravena v roce 1942.
Františka Plamínková byla nejen učitelkou, ale i vášnivou obhájkyní ženských práv a rovnosti ve společnosti. V období před vznikem Československa si uvědomila existující genderové nerovnosti a rozhodla se pro změnu. Založila Ženskou národní radu a stala se jednou z jejích klíčových osobností s cílem prosazovat práva žen.
Po vzniku samostatného státu byla zvolena do Senátu za Československou národní socialistickou stranu. V této funkci usilovala o reformy zaměřené na vzdělávání, sociální spravedlnost a postavení žen v české společnosti. Její aktivity zahrnovaly mimo jiné i zrušení celibátu pro učitelky či získání volebního práva pro ženy.
Plamínková svůj život zasvětila nejen boji za rovnost pohlaví, ale také odvážnému postoji proti nacistickému režimu během druhé světové války. Následná okupace Československa jí však přinesla fatální osud – zaplatila za svou odvahu vlastním životem.
Podle senátorky Žákové je srdcervoucí fakt, že mladé generace nejsou dostatečně obeznámeny s odkazem takového velikánu jako byla Plamínková ve školních osnovách. Je důležité nezapomínat na její příběh ani zprávy o jejím úsilí; má stále co říct současným bojovníkům za spravedlnost a rovnost.
Františka Plamínková je příkladem toho, jak silný názor může inspirovat lidi po celém světě ke změně společenských struktur. Dnes více než kdy jindy potřebujeme takové modely jako ona – muže i ženy stojící za svými přesvědčeními bez ohledu na rizika spojená s jejich prosazováním.