Podle Kateřiny Konečné z KSČM se Evropská komise nehodlá vzdát původního plánu, který předložil Frans Timmermans, na snížení emisí skleníkových plynů. V rámci těchto návrhů Komise plánuje dosáhnout plošného snížení o 90 % do roku 2040. Tento únik informací naznačuje, že navrhovaná opatření jsou založena na starých metodách a pouze kopírují dříve oznámené iniciativy.
Z dokumentu vyplývá několik zásadních otázek kolem financování navrhovaných změn. Nejasnosti ohledně zdrojů příjmů naznačují obavy o to, jakým způsobem bude tento ambiciózní plán v praxi realizován. Konečná varuje, že konečným břemenem mohou být občané – zejména nejchudší skupiny populace – které by mohly nést váhu nejen ekologických změn, ale také potenciálních nákladů.
Co se týče energetické politiky, Komise nehodlá obnovit mechanismus cenového stropu pro plyn a místo toho se zaměří na legislativní opatření a postupy k potlačení trhu manipulace s cenami. To však nezaručuje stabilitu ceny energií pro obyvatele či průmysl a vyvolává otázky o účinnosti takových kroků.
Znepokojivé je i to, že v roce 2026 má být připravena příručka k aplikaci pravidel týkajících se zahraničních subvencí. Na základě tohoto dokumentu již byla podána žádost ze strany francouzské EDF o zahájení vyšetřování smlouvy s korejskou společností KHNP ohledně dostavby jaderné elektrárny Dukovany.
Komise také planuje zavést novou podmínku u veřejných zakázek zaměřenou na “sociální aspekty”, což vzbuzuje otázky ohledně její konkrétní aplikace a efektivity v řešení problémů jako jsou rostoucí ceny energií nebo energetická chudoba.
Konečná však cítí frustraci nad tímto přístupem evropských institucí a kritizuje vlády zemí pětikoalice za jejich podporu této politiky Roberta von der Leyenové. Jak říká: „STAČILO!“ Tím apeluje na aktivnější jednání proti trendům směřujícím k dalším ekonomickým potížím obyvatelstva i evropské industrální základny.