Členka strany Svobodní, Šichtařová, se v souvislosti s aktuálním vývojem na mezinárodním poli zamýšlí nad možnou “studenou válkou centrálních bank.” Situace je vyostřená poté, co americký prezident Donald Trump oznámil zřízení cel na dovoz hliníku a oceli z Evropské unie. Tento krok byl motivován problémy s regulacemi EU vůči americkým technologickým firmám a nevyrovnaným obchodem. V důsledku toho čelí evropský průmysl velkým obtížím, zejména v sektoru hutnictví.
Následkem politiky Green Deal se ceny energií v Evropě značně zvýšily, což vedlo k nebývalému zdražení výroby oceli. Těžební a výrobní podniky po celé Evropě mají proto enormní finanční problémy. Kromě Německa jsou nejvíce postiženy české firmy spojené s výrobou oceli, které nyní téměř všechny vykazují ztrátu. Významné potíže pak hlásidla také renomovaná společnost Thyssen Krupp.
Reakce Evropské komise na americké clo přišla velmi rychle ze strany její předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Ta avizovala odvetná opatření ze strany EU, což naznačuje další eskalaci obchodních napětí mezi USA a Evropy či Čínou jako celek. Takovýto vývoj může mít dalekosáhlé následky pro inflaci a podnikatelské prostředí napříč celým kontinentem.
Trhy se okamžitě začaly řídit těmito novinkami; cena zlata například vzrostla přes 2900 dolarů za troyskou unci poprvé v historii díky obavám investorů z inflace. Tento nárůst cen žlutého kovu je důsledkem neustálého růstu poptávky týkající se obav před rostoucími náklady na život.
Vyšší cla mají bezpochyby sprostředkovat vyšší inflaci jak ve Spojených státech, tak i v Evropě; to by mohlo vést ke zvýšení úrokových sazeb v USA, což je teoreticky nevhodné pro investice do zlata ve prospěch těch přinášejících úroky jako dluhopisy. Nicméně realita ukazuje spíše opak – lidé cítící nejistotu směrem k inflaci hledají stabilnější investiční příležitosti právě v drahých kovem.
Šichtařová dále varuje před tímto „lovem po zlatu“, který připomíná závody během studené války; tentokrát ale jde o akumulaci devizových rezerv formou zlata namísto vojenských arzenálů. Je otázkou do budoucna, zda současný světový měnový systém nepodlehne stagnaci podobně jako brettonwoodský systém dříve – jak velké státy mohou urychlit přechod na digitální měny centrálních bank (CBDC).
Na tyto prognózy není jasná odpověď ani ze strany ekonomických expertů nebo samotných centrálních bank; avšak zájem o zlato trvá dál bez ohledu na venkovní podmínky a mnozí analytici očekávají další růst jeho ceny i nadále vzhledem k nedávným událostem souvisejícím s clem USA.