Jan Zahradil, představitel ODS, ve svých vyjádřeních zdůrazňuje, že Česká republika ani žádná jiná země není určena k tomu, aby se stala morálním arbitrem pro celý svět. S touto myšlenkou se obrací na aktuální debaty o roli Západu v mezinárodních vztazích a podotýká, že by bylo nezodpovědné neustále se snažit řešit problémy z jiných částí světa. Tento postoj by měli brát v úvahu nejen odpůrci současných přístupů k zahraniční politice, ale také ti, kteří mají tendenci zasahovat do konfliktů s cílem prosazení demokratických hodnot.
Zahradil upozorňuje na to, že vlády mnoha evropských států jsou často v kontaktu s realitou skandálů a korupce ve státech bývalého Sovětského svazu. V této souvislosti vyjadřuje skeptický názor na situaci v Ukrajině i Rusku. Přestože je třeba hledat podporu za hodnotami demokracie a lidských práv, neměli bychom zapomínat na naše vlastní bezpečnostní zájmy a udržení stability uvnitř Evropy.
V nedávném průzkumu zaměřeném na to, co lidé považují za Západ, zaznamenal Zahradil značnou převahu pozitivních názorů týkajících se Spojených států amerických. Jeho zjištění ukazuje nejen silný sentiment vůči USA mezi respondenty z jeho sociální bubliny, ale také dává pohled do složité atmosféry kolem příslušnosti k západním hodnotám v současnosti.
Zdražení pozornosti směrem k Evropské unii přichází od těch lidí ze zmíněného průzkumu – ti vidí EU jako cosi pozitivního oproti ekonomicky slabým postsovětským zemím sužovaným pravicovým populismem a korupcí. Což potvrzuje i většina těch respondentových anti-Trumpovských názoru: EU má stále větší význam pro Evropu nežli Ukrajina nebo podobné státy.
V dnešní době je podle něj zásadní chránit Evropu před různými hrozbami jak ze strany jihu tak zejména orientace skutečného nebezpečí z Východu. Týká se to nejen Ruska jako agresora férovostním způsobem jednání s ostatními zeměmi vrhající stín nátlaku či vojenské invaze ale i celého spektra problématiky zahrnující historické rány a etnické napětí.
Ačkoli může být lákavé zapojit se do sporů mimo kontinenty Evropané by si podle něj měli uvědomit svoji primární úlohu; nenaplnění delegování povinností tíže za jiné společnosti nebo vlády cizineckému vlivu rozhodně není jejich korespondencí ke světu – základní principy hrdosti nezapomínají vydržovat sobectví bezpečnosti rodných domovských kultur vedle závazků vůči ostatnímu světu..