Ministryně Jana Černochová (ODS) se ve svém projevu věnovala důležitým tématům týkajícím se armády a nákupu vojenské techniky. Upozornila na to, že otázky, které se kolem letounů F-35 vznášejí, jsou natolik jasné, že i laik snadno pochopí klíčové aspekty situace. Vyjádřila tak pevnou víru v transparentnost procesu a jeho nekomplikovanost.
V reakci na vystoupení bývalého premiéra Andreje Babiše ministryně uvedla, že německé úřady oficiálně nepotvrzují žádná omezení týkající se dodávek F-35. Podle jejích slov je tedy zbytečné opakovat spekulace ze médií bez doložených faktů. Zdůraznila nutnost vycházet z informací přímo z Ministerstva obrany.
Černochová také objasnila proceduru spojenou s rozhodnutím o nákupu těchto moderních letounů. Pomocný průzkum byl proveden za doby svého předchůdce a na základě doporučení odborníků vláda následně schválila akvizici těchto strojů páté generace F-35. Příslušná data jsou dostupná a mohou být ověřena pokaždé, když dotazovaný pracovník Ministerstva obrany potvrdí detaily smlouvy.
Dále ministryně zmínila rozbor výdajových položek spojených s nákupem F-35, který je veřejně přístupný na webových stránkách ministerstva. Transparentnost vůči občanům je pro ní prioritou, proto není důvod utajovat informace o financování zakázek.
Co se týče pronájmu letounu Gripen, bylo dle jejího vyjádření většina těchto jednání dokončeno už za vedení předchozích ministrů Vondry a Picka. Místo toho Stropnický převzal již sjednané podmínky bez jakýchkoliv změn.
Podtrhla význam prodloužení využívání gripenů s ohledem na jejich životní cyklus: mladší stroje potřebují méně investic než starší modely podléhající častější údržbě a modernizaci. Analogii uvedla o autech – čím novější vůz máte, tím méně často do něj investujete peněz na opravy či úpravy výkonu motoru v porovnání s déle používanými vozidly.Ministryně Jana Černochová (ODS) vyjádřila, že situace ohledně vyjednávání s dodavateli Gripenů je přehledná a jasná i pro laika. Srovnatelně jako u jiných obranných systémů, například grindů, se zdá být problém včetně nesouhlasu Ministerstva financí s podepsáním výjimky. V současné debatě slíbila ministerská představitelka ujistit českou veřejnost o důležitosti pokračování provozu těchto letounů až do konce jejich životnosti.
Dále ministryně potvrdila, že jednání se švédskými partnery jsou na dobré cestě ke zdárnému završení. Dala najevo optimismus ohledně dohody a podotkla, že pokud vše půjde podle aktuálních dohod, nebude důvod ke znepokojení. Je odhodlána zajistit bezproblémový chod armádního letectva.
Na tomto místě se rozhodla reagovat na kritiku od předsedy opoziční strany ANO Andreje Babiše. S nadsázkou zmínila množství negativních titulků týkajících se Babiše během jeho politické kariéry a postavila je proti jeho výrokům o náměstkovi Šulcovi jakožto vlastníkovi podílu ve společnosti LPP.
Ministryně nabídla argumentačně silnou oporu tvrzení svého náměstka Šulce tím, že citovala konkrétní data z rejstříku trestů avšak obstojně dala najevo potřebu větší přesnosti při vznesených obvinění ze strany Babiše. Upozornila ho na fakt, že žádný podíl v LPP nemá a požaduje od něj omluvu za nepravdivé informace.
Dále Černochová poznamenala význam spolupráce mezi státními subjekty k modernizaci vojenského vybavení dříve než zapojením nových projektů. Zmínila také datum podpisu memoranda o spolupráci v oblasti dodávky vozidel pro armádní účely k 16. březnu 2021 a uvedla to jako příklad součinnosti mezi těmito subjekty.
V závěru vyjádřila přesvědčení o potřebnosti otevřeného dialogu nejen mezi politiky ale i s veřejností ohledně obranných témat Českého státu. Cílem by měl být konstruktivní diskurs zaměřený především na bezpečnost země bez politických her či dezinformací.Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se vyjádřila k některým zmatkům ohledně nákupu vojenských vozidel, přičemž zdůraznila, že otázky okolo této problematiky by měly být jasné nejen odborníkům, ale i laikům. V diskusi s opozicí poukázala na to, že mnohé dohody a memorandum byly uzavřeny za jejího předchůdce Martina Metnara. To vedlo k jejím pochybnostem o správnosti postupu při výběru dodavatelů a smluv.
Černochová vzpomněla na jednání výboru pro obranu, kde se řešily nákupy vozidel Supacat. Argumentovala tím, že její úkol jako ministryně je navazovat na kroky předchozích vládních činitelů a odhalit možnosti nesrovnalostí v minulých rozhodnutích. Měla zájem dozvědět se podrobnosti od specialistů a objasnit situaci ohledně těchto akvizic.
Podle ní však byla na výboru sama s obavami nad postupy ministerstva v minulosti; někteří kolegové ji však podpořili. Černochová vyzdvihla fakt, že místopředseda Flek měl jasný názor na vhodnost zakoupení těchto vozidel a nebyl obviněn z ovlivňování rozhodnutí jeho předchůdcem Metnarem během podepisování memoranda v březnu 2021.
Během diskuse poukazovala také na nedostatek informací mezi členy opozice o probíhající debatě ve výboru pro obranu. Černochová vyjádřila přesvědčení, že kdyby byli lépe informováni o konzultacích s odborníky ohledně nákupu Supacatů, nebyli by schopni šířit mylné informace o vlivu náměstka Šulce.
Nicméně mezi členy místního vedení došlo k napětí; místopředseda Růžička dokonce zvážil právní krok vůči Šulcovi kvůli sporu ohledně zakázek. Po vzájemné domluvě se nakonec oba muži shodli na smírném řešení sporu týkajícího se jejich rolí při rozhodování o zakázkách pro armádu.
V závěru svých vystoupení Černochová apelovala na premiéra Babiše (ANO), aby si uvědomil pravdivost fakt uvedených ve výborech pro obranu—včetně toho, kdo vlastnil odpovědnost za konkrétní opatrnosti či postupy změny smluvních ujednání—aby nedošlo ke zkreslování důležitých faktických informací veřejností nebo médii.Ministryně Černochová (ODS) zdůraznila, že je možné snadno pochopit, proč se určité záležitosti vyskytují v armádních nákupech, a bagatelizovala pochyby ohledně transparentnosti těchto procesů. V rámci debaty o nákupu vrtulníků pro armádu vysvětlila, že rozhodnutí nepadlo ani na úrovni ministerstva obrany, ale prostřednictvím integrátora VTÚ. Ověření podrobností o původu zakázky bylo důležité pro objasnění témat spojených s Běloruskem a zmiňovanými osobami.
Dále ministryně poukázala na to, že jednatel společnosti LIAZ, pan Pražma, před vypuknutím války na Ukrajině pouze požádal o technické výpočty od běloruského konstrukčního ústavu. Tento postup však neměl žádné další implikace a nevedl k dalšímu zapojení Běloruska do projektu. Tím chtěla podtrhnout skutečnost, že obavy z běloruského vlivu byly přehnané.
Ministryně rovněž zmínila roli pana náměstka Šulce v LIAZu před jeho příchodem do ministerstva obrany a potvrdila jeho okamžitý odchod ze společnosti po jmenování do nové funkce. Tyto informace má každý možnost si ověřit v obchodním rejstříku – celou situaci považuje za průměrnou politickou diskuzi zaměřenou na zdiskreditování konkrétní osoby.
Černochová vyjádřila rozhořčení nad tím, jak jsou někteří poslanci vyzýváni k hodnocení minulých aktivit svých kolegů souvisejících se střetem zájmů. Doplnila s povzdechem ironii situace: pokud by každý měl být posuzován podle svého životopisu nebo minulosti ve veřejných službách či obdobných funkcích, většina poslanců by nesplnila kritéria bezproblémové orientace.
Další částí její obhajoby bylo ujištění poslancům o skutečné administrativní organizaci procesu nákupu vrtulníků – celé řízení probíhalo bez zásahu vedení Ministerstva obrany a bez potřeby hlášení takových transakcí vyšším instancím nebo jiným orgánům.
Nakonec Černochová připomněla nejen politické nitro současného vedení Sněmovny při hodnocení různých skandálů ve vládních kruzích ale i fakt jediné pravomocně odsouzené náměstkyně z období vlády bývalého ministra Babiše – Kateřiny Blažkové – která byla usvědčena ze zneužití pravomocí. Podle ní se účinné dohody uzavíraly nezávisle na tom zdali existují poněkud podobné trpké scénáře jako ty její vlastní stranické kauzy zunkávány ve světle historie politiky vystaven jedné slepé uličce myšlení – tedy bludy vznesenými vůči jejímu náměstkovi Šulcovi postrádajíc znalost kontextu při hodnocení tohoto zásmu rituálového okruhu nabourávání jistoty stávajícího modelu fungování veřejného sektoru jako celku – projektem už dlouhá léta obklopeným kritickým kontextem a častými podrývání politické atmosféry .Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jasně uvedla, že nejen odborníci, ale i běžní lidé mohou pochopit, v čem spočívá hlavní problém současné situace. Její vyjádření poukazuje na to, že složité otázky vojenských a bezpečnostních záležitostí by měly být srozumitelné pro širokou veřejnost. Tímto způsobem chtěla objasnit nedorozumění a podpořit transparentnost ve vládních rozhodnutích.
V rámci nedávného rozhovoru ministryně zdůraznila důležitost podpory Ukrajiny v kontextu aktuálních událostí. Uvedla, že je naší morální povinností stát při sousedech, kteří čelí agresi. Tato výzva měla za cíl mobilizovat jak politickou reprezentaci, tak občanskou společnost k aktivnímu zapojení se do pomoci potřebným.
Černochová také rozvinula myšlenku o nákupu nových vrtulníků pro armádu a zdůraznila nevyhnutelnost této investice vzhledem k zajištění modernizace českých ozbrojených sil. Tento krok považuje za zásadní pro udržení bezpečnosti země v dobách rostoucích geopolitických napětí.
Dále si ministryně postěžovala na překážky spojené s procesem schvalování vojenského vybavení a dodávek. Podle jejích slov musí být všechny aspekty pečlivě projednány s cílem zabránit komplikacím během realizace projektů zaměřených na posilování obranyschopnosti České republiky.
Na diskusi se objevila také otázka spolupráce s mezinárodními partnery. Černochová poukázala na význam aliancí a partnerství při zajištění komplexního přístupu k obraně regionu i státu samotného. Bez Saského partnerství by prý Česká republika nemohla efektivně reagovat na současnou bezpečnostní situaci.
V závěru svých poznámek se ministryně obrátila k budoucim výzvám a potencionálním změnám v oblasti obranné politiky. Uznává nutnost adaptace české armády na nové hrozby 21. století – od kybernetických útoků po mezinárodní terorismus – což je podle ní klíčem k úspěšné obraně národních zájmů i hodnot Evropy jako celku.
