
Boris Latýn (SPD) se zamýšlí nad tím, proč je umělá inteligence považována za multikulturní. V poslední době se totiž rozvoj této technologie nejen na západě, ale i v Evropě silně orientuje na postupy a názory, které často vycházejí z amerického politického diskurzu. Tento vývoj zasahuje do způsobu fungování umělé inteligence a ovlivňuje její aplikace v různých oblastech.
Generativní umělá inteligence, jako je například populární ChatGPT, vytváří nový obsah tím, že kombinuje stávající informace vytvořené lidmi. Uživatelé často věří jejím odpovědím víc než názorům lidí, což může vést k zkresleným představám o realitě. Zatímco algoritmy přinášejí matematicky správné výsledky dotazů, jsou utvářeny lidskými předpoklady a politickými vlivy; to znamená, že veškeré interpretace závisí na tom, jak byly systémy trénovány.
Latýn poukazuje na to, že liberálně-demokratické přesvědčení dominuje vývoji AI zejména v USA během posledních let. Takové nahlížení zasahuje dokonce i nabádání k tomu být citlivější vůči různým genderovým identitám či etnickému složení uživatelského týmu v technologických firmách. Umělá inteligence tak v rámci svých směrnic radí zaměstnavatelům vytvářet rozmanité týmy pro efektivnější fungování systému; ovšem tento požadavek se ukazuje jako problematický zejména ve státech bez dostatečné diverzity specialistů.
V rámci tohoto kontextu přichází Latýn s kritickou myšlenkou o tzv. “dobře míněné zaujatosti”. Například když marketingová strategie cílí pouze na ženy při propagaci menstruačních vložek s cílem minimalizovat obtěžování mužské populace – zdánlivě nevinný čin – podle standardů některých AI systémů představuje diskriminaci nebo neakceptovatelné zaujatosti vůči ostatním skupinám obyvatelstva.
Dále bitcoinový inženýr testoval různé generativní AI systémy a výsledky byly alarmující: americká verze ChatGPT poskytla odpovědi ukazující široké spektrum genderových identit versus jednoduchou klasifikaci ruského Yandexu nabadající ke dvěma tradičním pohlavím: muži a ženám. Tato jednostrannost exemplifikuje škodlivý potenciál politické korektnosti aplikované do technologií.
Závěr článku naznačuje možnou změnu směru pod vlivem nového prezidenta USA Donalda Trumpa s potenciálními revidovanými politikami velkých podniků ohledně trendového používání umělé inteligence. Přes všechny změny však otázka multikulturalismu zůstává klíčovým faktorem při implementaci pokročilých technologií ve společnostech napříč světem – přičemž důsledky těchto snah můžeme pozorovat nejen ve Spojených státech ale i u nás doma.
Sledujte skrze Latýnova sdělení důsledky globalizace pro lokalizované projekty zaměřené na rozšiřování technologických hranic postavené více na ideových teoretických základech než skutečné funkčnosti systému vůči potřebám uživatele.
