Podle Markéty Pekarové Adamové z TOP 09 by zastavení činnosti Rádia Svobodná Evropa vedlo k posílení autoritářských režimů a oslabení svobody slova celosvětově. V dopise, který adresovala členům Kongresu, spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem, vyzývá k zachování stabilního financování této důležité mediální instituce. Upozorňuje na to, že rozhodnutí o ukončení vysílání by mělo dalekosáhlé negativní důsledky pro demokratické hodnoty.
Pekarová Adamová zdůraznila potřebu zvážit dlouhodobé následky případného uzavření stanice s tím, že toto gesto by bylo ve prospěch autoritářských sil v různých regionech světa. Podle ní je Rádio Svobodná Evropa symbolem pokroku směrem ke svobodě projevu a otevřené společnosti, jehož zánik by znamenal návrat zpět do éry cenzury.
Miloš Vystrčil dodal, že americkým zákonodárcům nabídli spolupráci a jsou ochotni se aktivně podílet na dialogu o přežití tohoto rádia. Poukázal na fakt, že zatímco rádio informuje přímo místní populace, také poskytuje cenné ověřené zprávy potenciálně celé mezinárodní veřejnosti. Podle něj by krok směrem k uzavření této instituce měl vážné dopady nejen regionálně ale i globálně.
V březnu tohoto roku oznámila Americká agentura pro globální média zrušení financování činnosti Rádia Svobodná Evropa do konce fiskálního roku 2023. Toto rozhodnutí vyvolalo odpor a bylo napadeno právními kroky; soud následně zasáhl a agentura se snahou pozastavit plánované uvolnění prostředků nakonec ustoupila. Přesto stanice peníze dodnes nezískala.
Markéta Pekarová Adamová opětovně apelovala na Kongres ohledně zásadního významu nezávislé žurnalistiky jako nástroje ochrany demokratických hodnot napříč světem. Podle ní Rádia Svobodná Evropa hraje klíčovou roli nejen pro lidi v zemích pod tlakem despotických režimů; jeho existence je potřebna také jako opora pro kolektivní úsilí ochrany liberálních principů celkově.
Historie Rádia Svobodná Evropa sahá až do roku 1951, kdy bylo založeno iniciativou amerického Kongresu s cílem poskytovat informace lidem žijícím za železnou oponou. S postupem času se rádio přestěhovalo z Mnichova do Prahy (v letech 1994-1995) a od té doby pokračuje ve své misi ze svého sídla v Hagiboru ve vysílání zpráv až do 23 zemí včetně Ruska či Afghánistánu.
Závěrem Pekarová Adamová zdůraznila odpovědnost České republiky za podporu chodu tohoto „majáku demokracie“. Její přesvědčení o potřebnosti další finanční pomoci světové žurnalistice posiluje její snahu o zachování svobody slova i v dobách ohrožení demokratických standardů.