Karel Havlíček, zástupce hnutí ANO, varoval, že stát by měl okamžitě začít jednat ohledně regulované složky cen energií. Tento systematický prvek ovlivňuje ceny pro koncové zákazníky a není možné ignorovat jeho dopad na české domácnosti a podnikatele. V aktuálních debatách se čím dál více skloňuje potřeba zásahu ze strany vlády, aby se ochránili občané před rostoucími náklady.
Česká ekonomika v loňském roce evidovala vývoz do USA ve výši 166 miliard korun, což znamená zhruba 2,7 % celkového exportu. Americký trh sice nenabízí příliš zajímavou příležitost pro české firmy jako jiné oblasti, ale presentsční cla vyhlášená Spojenými státy mohou mít bezprostřední vliv na obchodování s mnoha zeměmi světa. Přes 60 regionů bude mít pravděpodobně pocit negativních dopadů na své ekonomiky.
Jan Procházka z České národní banky varuje před nebezpečím obchodních válek a zdůrazňuje negativní dopady cel jak pro USA samotné, tak i pro malé otevřené ekonomiky jako je Česká republika. Tlak na exportéry se zvýší kvůli začínajícím celům a situace může nastolit krizové scénáře v dlouhodobém horizontu. “Obchodní války mají vždy poražené,” dodává Procházka.
Podle Miroslava Dvořáka z Jihočeské hospodářské komory by přesun výrob k zahraničním firmám do USA byl velice složitý proces; k tomu by bylo třeba kvalitního personálu a zaplacení další obrovských investic. Nejdříve ale musí Být zvážena efektivnost takového kroku ze strany firem.
Dopady amerických cel nejvíce zasáhnou český export do Německa – země, která představuje klíčového obchodního partnera USA i České republiky – kam směřovalo v minulém roce 32 % tuzemského vývozu. Podle Otto Daňka z Asociace exportérů navíc Česko pociťuje důsledky nejen přímým způsobem při exportu automobilových komponentů přes Slovensko směrem k luxusním vozům vyváženým do USA.
Celkově skutečné důsledky stanovených cel závisí na jejich době platnosti a dalších rozhodnutích prezidenta Trumpa o obchodních vztazích s různými zeměmi. Analyzováním tržní situace můžeme očekávat různé varianty vlivu cel na českou ekonomiku – od výrazných procent až po skoro zanedbatelné proměny některých segmentů trhu jako jsou ocel nebo hliník ve vztahu k specifickým produktům či odvětvím výroby.Karel Havlíček z hnutí ANO upozornil na nezbytnost okamžitého zásahu státu v oblasti tzv. regulované složky cen energií. Tato část nákladů, která zahrnuje například ceny elektřiny, představuje významný problém pro podnikatele v České republice. Podle jeho vyjádření činí regulovaná složka až 45 % celkových nákladů na elektrickou energii. Havlíček apeluje na potřebné kroky k jejímu snížení, a to prostřednictvím podpory obnovitelných zdrojů a přehodnocení poplatků spojených s distribucí.
Daniel Krumpolc, generální ředitel České exportní banky (ČEB), se vyjádřil o současných výzvách Evropy v důsledku pandemie COVID-19 a konfliktu na Ukrajině. Tyto události představují důležitou příležitost k posílení evropské spolupráce a vytvoření robustnějšího vnitřního trhu bez překážek. Zmínil také potřebu snížit byrokracii, což by mělo usnadnit podnikání českým firmám.
Rostoucí nejistota ve obchodních vztazích má vliv i na české exportéry, kteří projevují značný zájem o pojištění svých transakcí. David Havlíček z exportní garanční pojišťovny EGAP konstatoval zvýšený zájem o pojištění jak domácích, tak zahraničních investic s tím, že firmy čelí neustálým změnám celních sazeb.
Na nedávném exportním fóru vystoupili odborníci jako Monika Vilhelmová či Miroslav Novák, kteří souhlasili s názorem ohledně nutnosti hledat nové trhy pro udržení konkurenceschopnosti firem a efektivně řídit provozní náklady zejména v oblasti energií. Odpolední část konference byla zaměřena právě na problematiku energetiky.
Podle Havlíčka mají vysoké ceny za energie značný dopad na podnikání a je povinností státu tento problém aktivně řešit pomocí konkrétních kroků podporujících ekonomické prostředky firemních vstupů a stabilitu pracovního trhu.
Bohaté diskuze se vedly i o budoucnosti energetiky České republiky mezi experty jako René Neděla nebo Zuzana Krejčiříková z Hospodářské komory. Uvedli potřebu adaptace Státní energetické koncepce jakožto živého dokumentu reagujícího na dynamicky se měnící situaci ve světě energetiky. Dále byl představen projekt využití malých modulárních reaktorů (SMR) jako potenciální cesty ke snížení cen energií; plánuje se jejich výstavba do roku 2034 u elektrárny Temelín a dvou dalších lokalitách společností ČEZ, což slibuje stabilní dodávku energie dostupnou nonstop.Karel Havlíček, člen poslaneckého klubu ANO, vyzval vládu, aby okamžitě začala věnovat pozornost regulované části ceny energií. Podle něj je nutné nalézt efektivní nástroje k řešení tohoto problému, který má zásadní dopad na ekonomické zdraví domácností a firem. Havlíček tvrdí, že pokud stát nezasáhne včas, může to vést k dalšímu zhoršení situace pro spotřebitele.
V posledních letech se cena energií stala pressingovým tématem jak mezi politiky, tak mezi občany. Podle vrchního ředitele sekce energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Reného Neděly hrají opětovně větší podíl obnovitelné zdroje energie (OZE) klíčovou roli ve snižování velkoobchodních cen. Důrazně upozorňuje na význam větrné energetiky jako faktoru ovlivňujícího trh s energiemi v Česku.
Dále Neděla zmínil současná a plánovaná investice do posilování distribučních kapacit v rozsahu 30 miliard korun ročně s předpokladem nárůstu na přibližně 40 miliard korun. Ministr průmyslu aktivity MPO neustále aktualizuje podle aktuálních potřeb trhu; připravené dotační programy jsou součástí Národního plánu obnovy a Modernizačního fondu. Tyto programy plánují alokovat celkem 17 miliard korun právě na posilování distribuce.
Havlíček rovněž upozornil na důsledky těchto změn pro běžného občana a podnikatele. Pokud dövlət zvládne upravit regulované složky cen energií efektivněji, mělo by to pozitivní vliv nejenom při úlevě nákladům domácností během nízkých teplot či dalších výzev zimního období, ale také při stabilizaci celkového trhu.
Politické diskuse o cenách energií sahají daleko za hranice jednotlivých ministerstev; mají široký dopad jak na veřejnost tak i na hospodářství jako celek. V této souvislosti se jedná o otázku dostupnosti bydlení a životních nákladů vůbec – potvrdil to například nedávný výzkum ukazující Prahu jako druhou nejhorší lokalitu pro bydlení v Evropě z hlediska dostupnosti.
Je jasné, že vláda musí rychle reagovat nejenom proto, aby zmírnila tlak inflace spojený s rostoucím životním standardem obyvatelstva ale také proto aby zajistila udržitelnost rozvoje českého hospodářství vzhledem ke globálním ekologickým trendům a cílené investicím do OZE. Akce ze strany státu budou rozhodující pro nonstop monitorování situace ohledně cen energií i přípravu jejich budoucích regulací.