Vladimír Zlínský, poslanec za SPD, se opakovaně vrací k problematice digitalizace ve zdravotnictví a upozorňuje na důsledky této změny. Podle něj existují lékaři, kteří se věnují víc počítači než pacientům, což může narušit kvalitní péči. Dotýká se tím nejen technologického pokroku, ale také potřeby vyvážené debaty o jeho dopadech na zdravotní péči.
Zlínský varuje před potenciálními negativními dopady digitalizace včetně ztráty osobního kontaktu mezi lékařem a pacientem. Upozorňuje na to, že bez podrobné diskuse o těchto tématech mohou nastat nežádoucí změny ve způsobu poskytování zdravotnických služeb. Zamýšlí si nad tím, proč je tak málo pozornosti věnováno těmto otázkám ze strany odborníků a zdravotnických organizací.
Významnou část jeho úvah tvoří obavy ze závislosti na technologiích a umělé inteligenci v oblasti zdravotnictví. Vysvětluje, že i když může být digitalizace přínosná v některých ohledech, její nevhodné provedení nebo absence hlubší reflexe mohou vést ke zhoršení kvality zdravotní péče.
Sami odborníci by měli aktivně reagovat na návrhy související s digitální transformací sektoru a metafoři volajícího v poušti skutečně odráží frustraci Zlínského vůči tichému přístupu ministerstva i vládních orgánů k této problematice. Minimálně očekával více diskuse při projednávání zákona o digitalizaci ve sněmovně.
Zlínský rovněž vyzval ministra zdravotnictví k otevření dialogu nejen během projednávání zákonů ale i jinak obecně ohledně budoucnosti medicíny ovlivňované technologií. Odpovědnost za pozitivní vývoj by měly sdílet jak politické autority tak profesionální komunity zabývající se zdravím obyvatelstva.
Na závěr zdůraznil svůj skepticism vůči myšlenkám absolutního zažití představ o tom, že vše co je digitalizováno musí být automaticky pozitivní pro uživatele služby: „Odmítám nazývat všechno moderním pouze kvůli tomu, že je to elektronické,“ dodal Zlínský při svém vystoupení s reafirmováním potřeby lidského faktoru v zaměstnání každodenních praktik ve zdravotnictví.Zlínský (SPD) upozorňuje na problém, kdy někteří lékaři se při výkonu své profese soustředí pouze na obrazovku počítače a nedávají pozornost pacientům. Tento trend, pokud se stane normou, podkopává základní princip péče o zdraví a narušuje vztah mezi lékařem a pacientem. Z digitálního zpracování dat a analýz sice může vyplývat efektivita v poskytované péči, ale riskujeme tím odtržení osobního přístupu k medicíně.
Digitalizace zdravotnictví byla představena jako nástroj pro zvýšení kvality služeb a snížení administrativní zátěže. Nicméně opakovaně slyšíme sliby o omezení byrokracie, což se zdá být v kontrastu s realitou. Ve skutečnosti jsou naše zdravotnická data dostupná nejen lékařům, ale také výrobním firmám biotechnologií nebo umělého inteligence bez jasného souhlasu nás jako pacientů.
Hypoteticky je možné rozvinout obavy o tom, jak budou tato data využívána. Není tajemstvím, že mohou sloužit nejen k pokroku ve zdravotní diagnostice či terapii nemocí; mohou být také zneužita proti jednotlivcům nebo skupinám obyvatelstva v kontextu prosazování kontroverzních ideologií nebo zákonů. V takové situaci bychom mohli čelit požadavkům spojeným například s očkováním nebo environmentálními regulacemi.
Dalším přetrvávajícím problémem je tlak na zdravotnické profesionály skrze neustálé sledování jejich práce pomocí různých parametrů hodnocení výkonnosti. I když to může na první pohled vypadat jako kladný krok směrem k zajištění kvality péče o pacienty, mnoho lékařů vidí tuto regulaci jako destruktivní faktor ve své práci – musí totiž mít neustále na paměti finanční následky za svá rozhodnutí ohledně léčby svých pacientů.
Kybernetické hrozby se stávají vážným concernem pro nemocnice a kliniky po celé republice. Menší ordinace či zařízení často nemají potřebné zdroje na implementaci adekvátních bezpečnostních opatření proti potenciálním útokům – což může ohrozit ochranu citlivých dat pacientů i samotnou kontinuitu zdravotních služeb.
Krom toho bude nutné změnit způsob zadávání dat do systémů takovým způsobem, že ordinační praxe čelící digitalizaci zaplatí cenu za novou strukturu evidencí pacienta. Dosud běžné psaní volných textových bloků bude muset nahradit vyplňování předdefinovaných textových polí – co by mělo vaše dotazy usnadnit; avšak realita může ukázat opak: obtížnost rychlé adaptace profesně hotových lékařských praktik nakonec ovlivní i čas věnovaný osobním interakcím s patienty během konzultací.
Zlínský (SPD) tedy varuje před těmito komplikacemi spojenými s digitalizací ve zdravotnictví a apeluje jak na odbornou veřejnost, tak i širší společnost k důsledným úvahám nad cílem implementovaných technologií versus finálním dopadem na kvalitu poskytované péče občanům-pacientům.Zlínský (SPD) vyjadřuje své obavy ohledně praxe některých lékařů, kteří se zdají být příliš zaměřeni na obrazovky svých počítačů namísto věnování pozornosti pacientům. Tato skutečnost je stále více diskutovaným tématem v oblasti zdravotní péče, kde digitalizace a elektronizace mají potenciál zlepšit efektivitu a dostupnost služeb, ale také přinášejí rizika a výzvy.
Důsledná implementace elektronizovaného zdravotnictví může vést k závislosti na technologiích, které mohou být náchylné k selhání. Jakákoli porucha systému může mít vážné důsledky pro poskytování péče pacientům. Proto je důležité zajistit spolehlivost těchto systémů a správu shromážděných dat tak, aby byly chráněny před zneužitím nebo neoprávněným přístupem.
Názor Zlínského není proti digitalizaci jako takové, ale snaží se upozornit na možné problémy, které mohou vzejít z jejího zavedení bez dostatečné kontroly bezpečnosti dat. Vzhledem k rostoucím hrozbám kybernetických útoků by měla být věnována větší pozornost ochraně citlivých údajů pacienta. Obavy vzbuzuje také možnost manipulačního zásahu do těchto dat ze strany třetích osob bez souhlasu uživatele.
Podle Zlínského by mělo být zabráněno situacím, kdy by byla další administrativní zátěž uložena zdravotníkům místo toho, aby jim nový systém usnadnil jejich práci. Tento přeplněný administrativní rámec může negativně ovlivnit motivaci pracovníků ve zdravotnictví a tím pádem i kvalitu poskytované péče.
Dalším problémem je neochota zahrnout určité klíčové informace do systému emergentních údajů. Lékaři by měli mít přístup ke všem relevantním informacím o pacientech při poskytování urgentní pomoci, avšak současný návrh tento detail ignoruje a opomíjí dlouhodobé diagnózy nezbytné pro posouzení stavu pacienta.
Skutečné zkušenosti Zlínského s kolapsem starší osoby ukazují komplexnost situací v akutních případech. Zda mohou lékaři poskytnout potřebné informace rychle a přesně závisí nejen na technologiích, ale hlavně na schopnosti komunikace mezi jednotlivými subjekty ve zdravotnickém systému.
Je nezbytné zajistit efektivní integraci všech aspektů digitálního zdraví s ohledem na ochranu dat pacientů i zabezpečení systému proti možným poruchám či útokům. Bez této opatrnosti riskujeme nejen soukromí občanů jako držitelů citlivých informací ze zdravotnického sektoru, ale celkovou kvalitu péče o pacienty v krizových situacích.Zlínský (SPD) ve svém vyjádření upozorňuje na problém, který se dotýká lékařů, jenž při poskytování zdravotní péče ignorují pacienta a věnují se pouze záznamům na počítači. Tento přístup může vést k opominutí zásadních informací, které jsou potřebné pro správnou léčbu pacientů. Zlínský vyjadřuje obavy nad tím, jak modernizace zdravotnictví prostřednictvím elektronizace registrů ovlivní bezpečnost a spolehlivost údajů, které lékaři používají v praxi.
Podle Zlínského je důležité mít jasně definované postupy týkající se správy emergentních dat. Neexistuje totiž jasná shoda o tom, kdy budou takovéto údaje považovány za dostatečné a validní pro použití zdravotnickými pracovníky. Jestliže dojde k nedostatku transparentnosti ohledně toho, kdo odpovídá za zaznamenání relevantních informací o pacientech, může to vést ke kritickým situacím.
Za zmínku stojí také otázka právní zodpovědnosti v případě chybějících nebo nesprávných údajů ve zdravotnické dokumentaci. Například pokud pacient trpí alergií na určitou látku a tato informace není v systému řádně uvedena kvůli nejasnostem ohledně odpovědnosti za její zápis, mohlo by to mít vážné následky pro zdraví pacienta. Kdo takovou chybu ponese? To je klíčová otázka pro budoucnost digitálního zdravotnictví.
Sám Zlínský do své argumentace zahrnuje povzdech nad nedostatečně propracovaným zákonem týkajícím se elektronizace zdraví; nazývá jej polovičatým řešením s rizikem chaosu ve fungování celé soustavy. I když uznává potenciál této technologie k vylepšení sdílení informací mezi lékaři a zařízeními, má vážné výhrady vůči praktikám zajištění potřebného personálu k efektivnímu sledování a přenosu těchto dat.
Je samozřejmé i to, že neustále technologicky motivovaný dozor nad osobním životem občanů vzbuzuje obavy o ochranu soukromých údajů. Tento aspekt podle Zlínského posiluje represivní tendence ve společnosti vedené kontrolou individuálních životních stylů i anonymizovaných datových záznamů ze strany státu či institucí.
Na závěr poděkoval všem přítomným za pozornost a otevřel diskusi tématu dopadům digitalizace na běžnou praxi ve zdravotním systému s příslibem boje za lepší procesy zabezpečení důvěrných informací pacientských databází bez ignorování žádného jedince jako klíčového aktéra celého procesu péče o zdraví populace.Zlínský (SPD): Známé lékaře,…