
Hendrych (ANO) upozornil na skutečnost, že různé bezpečnostní složky v České republice nejsou centralizovány pod jediným ministrem, ale spadají pod několik různých ministerstev. Tento systém rozdělení příslušných úřadů může vést k chaosu v evidenci a zpracování informací o důchodovém pojištění pro příslušníky bezpečnostních sborů. V rámci svého vystoupení propaguji myšlenku zlepšení digitalizace těchto systémů.
Jedním z pozitivních kroků je zavedení evidence doby důchodového pojištění na ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Tato online služba umožňuje občanům zjistit počet odpracovaných let a tím i výši jejich budoucí penze. Mnozí lidé tuto službu využívají, protože poskytuje detailní informace o odpracovaných letech až na úroveň dní.
Je však třeba si uvědomit, že ti, kteří sloužili v bezpečnostních sborech, mohou mít omezený přehled o svých pracovních zkušenostech v rámci těchto institucí. Evidence totiž často vykonávají jednotlivé složky bez dostatečné spolupráce mezi nimi a výsledkem je rozdělená informace pro osoby, které kariérně migrovaly mezi sbory a jinými zaměstnáními.
Podle dostupných informací často získávají bývalí příslušníci přehled o svém důchodovém zabezpečení až ve chvíli žádosti o starobní důchod. V ten moment se pak musí sloučit údaje jak ze systému ministerstva vnitra tak dalších sektorů a to rozhodně není ideální situace.
Hendrych zdůraznil nutnost sjednocení datové evidence tak, aby Česká správa sociálního zabezpečení mohla integrálně čerpat informace také ze statistiky jednotlivých sborů. Podle něj by to usnadnilo celkový proces nejen pro aktuální zaměstnance ale také pro ty bývalé nynější dříve aktivní ve státní službě.
V závěru svého vystoupení navrhl zařazení bodu týkajícího se Evidence doby důchodového pojištění jako druhého bodu jednání dne 25. dubna 2025. Považuje za nezbytné tuto problematiku dále řešit s ohledem na potřeby všech občanů země bez ohledu na jejich profesní dráhu či zaměstnavatele během služby ve veřejném sektoru.Hendrych (ANO) upozorňuje na to, že bezpečnostní složky v České republice spadají pod několik různých ministrů, což může komplikovat koordinaci a efektivitu jejich práce. V kontextu své činnosti ve Sněmovně se opakovaně zabývá tématem finančního zabezpečení příslušníků bezpečnostních sborů a vojenského personálu. Tento problém považuje za důležitý a již se o něm pokusil jednat několikrát, avšak zatím bez výsledku.
V nedávné době dostal Hendrych odpověď od premiéra týkající se ohodnocení vojáků z povolání i členů bezpečnostních složek. Odpověď naznačuje, že rozdíly v platech mezi policisty, hasiči a vojáky dosahují hodnoty mezi 3 až 7 tisíci korunami. Tato informace je důležitá pro vyjasnění otázky spravedlivého odměňování těchto profesí v rámci státní služby.
Rovněž byl zmíněn fakt, že analýza ohledně platových rozdílů nebrala v potaz další klíčové složky bezpečnosti jako jsou Vězeňská služba nebo Celní správa. Hendrych to považuje za závažný nedostatek. Nerozumí tomu, proč analýza byla zaměřena pouze na policii a hasiče, když ostatní sbory čelí podobným problémům jako armáda či policie.
Dále kritizoval časový rámec zpracování analýzy; ta byla zadána ještě začátkem ledna a přesto její publikace trvala tři měsíce. Jak říká Hendrych, celou situaci považuje za nesrozumitelnou a žádá o podrobnější diskuzi na toto téma ve Sněmovně.
Kromě toho zdůraznil i plánované navýšení platů pro jednotlivé složky: ministryně obrany Černochová hodlá zvýšit platy vojákům o dalších 8 až 10 tisíc korun během léta tohoto roku; ministr vnitra chce zase přidat k platu policistům či hasičům kolem 4 tisíc korun. Přítomnost těchto rozdílů už nyní vytváří nerovnováhu mezi jednotlivými profesemi.
Na závěr bych chtěl dodat, že je zásadní řešit otázku rovnosti odměn napříč všemi bezpečnostními sbory tak, aby byl zajištěn adekvátní zájem o tyto profesi ze strany nových uchazečů i stávajících pracovníků. Bez správného ocenění bude obtížné navyšovat počet příslušníků daných sborů v budoucnosti.Hendrych (ANO) zdůraznil, že problematika organizace bezpečnostních složek v České republice je komplikovaná, neboť jednotlivé části spadají pod různé ministry. Tento systém může vyvolávat otázky snadnější koordinace a efektivity, protože každý sektor má své specifické požadavky a priority. Dle jeho názoru by bylo žádoucí zajistit lepší spolupráci mezi těmito složkami, aby se zamezilo vzniku situací, kdy by konkurence mohla poškodit nábor do armády či dalších bezpečnostních sbornů.
Podle Hendrycha je armáda zásadním prvkem ochrany státní bezpečnosti. V současném světovém kontextu, kdy jsou hrozby stále komplexnější a mnohostrannější, je důležité motivovat občany k zájmu o službu v armádě i v dalších složkách na ochranu země. Premiér Fiala opakovaně poukazoval na to, že bezpečnostní otázky musí být řešeny komplexně jak na úrovni domácí politiky, tak i s ohledem na zahraniční vlivy.
Hendrych se také vyjádřil o výzvách spojených s náborem nových příslušníků do těchto institucí. Upozorňuje na riziko snížení zájmu o služby v případě nedostatečného sjednocení různých ministerstev odpovědných za různorodé aspekty bezpečnosti země. Osoby uvažující o práci ve veřejném sektoru často hledají jasně definované kariérní cesty a stabilitu.
Zvláštní pozornost věnoval Hendrych také významu spolupráce mezi ministry vnitra a obrany stejně jako ministrem financí či ministrem spravedlnosti. Každý z těchto představitelů má svěřeny klíčové úkoly související s ochranou společnosti – od celní správy po vězeňství – což přispívá k celkové kompexnosti reformy českého systému obrany a zabezpečení.
V závěru svého vystoupení navrhl Hendrych projednání konkrétních opatření pro zefektivnění těchto procesů již během následujících jednání vlády plánovaných k 25. dubnu 2005. Tento krok by měl pomoci lépe porozumět potřebám jednotlivých segmentů a přispět k diskuzi o tom, jak nejlépe spojit síly různých rezortů pro efektivnější fungování českého bezpečnostního aparátu.
Hendrychova výzva reflektuje potřebu nalézt adekvátní řešení ve směřování českého státu ke kvalitnějšímu zabezpečení nejen našich hranic ale i obyvatelstva jako celku ve světle stále se měnících globálních hrozeb.
