
Vondráček (Svobodní) varuje před přepisováním historie osmdesát let po druhé světové válce, kdy jsme se ocitli u příležitosti významného výročí konce tohoto krutého konfliktu. Při této příležitosti je důležité mít jasno, které armády se podílely na osvobození našeho území. V dubnu a květnu 1945 hrála klíčovou roli jak americká armáda, tak i Sovětský svaz, přičemž k osvobození došlo za účasti jednotek z Rumunska.
Naše zkušenosti v jižních Čechách jsou zvláštní díky demarkační linii, která protínala náš region. Přímý kontakt mezi oběma armádami během historických událostí v Písku nám dává unikátní pohled na tuto dobu a potvrzuje, že není možné tvrdit, že by se na osvobození podílela pouze jedna strana.
Dne 8. května 1945 kapituloval Wehrmacht do rukou československých institucí. Zatímco velká část Moravy včetně Brna byla už pod kontrolou sovětských vojsk, západní okresy byly uvolněny americkými silami. Tato rozdělenost potvrzuje pluralitu aktérů při ukončení konfliktu.
Naše historické hrdinství však nezahrnuje jen zahraniční pomoc; naši předci byli aktivní součásti odporu vůči okupaci. Během květnového povstání prokázali statečnost a odhodlání dostát svému cíli bažit po svobodném Československu a zneškodnili významného německého vůdce Reinharda Heydricha – což žádný jiný národ neučinil s takovým úspěchem.
Za to zaplatili vysokou cenu – koneckonců premiér Alois Eliáš byl jediným zavražděným premiérem během okupace v Evropě. Tyto skutečnosti nás nutí si vážit nejen aktivity našich hrdinů, ale také spolupráce obou vojenských sil při osudu našeho národa.
Měli bychom být pyšní na zdejší odbojové aktivity i mezinárodní podporu; bez ní by naše země možná čelila daleko větším tragédiím než těm jádru historie ojedinělým faktům dnes dominantním ve veřejném diskurzu s ohledem na vývoj situace posledních dvaceti let či osmdesáti let po válce. Vondráček (Svobodní) zdůrazňuje nutnost nezapomínat autentické dějiny a ocenenit všechny aspekty našich kořenů jakožto občané dnešní České republiky.
