Doležal (SPD) se ostře postavil proti plánům na vznik Národního parku Křivoklátsko. Tento návrh, týkající se změn v zákoně o ochraně přírody a krajiny, nedávno prošel druhým čtením ve Sněmovně. Poslanci z hnutí SPD se snaží zmařit toto úsilí všemi dostupnými prostředky, včetně pozměňovacích návrhů a kritických vystoupení. Zda bude návrh přijat nebo ne, závisí na tom, zda bude schválen do letošního června; jinak by jeho osud mohl být trápený neochotou k další diskusi.
Podle Doležala představuje snaha o zřízení Křivoklátského národního parku projev arogance současné vládní moci.Fialova vláda údajně ignoruje hlas místních obyvatel i jejich samozprávu tím, že usiluje o zásadní změny v chráněných oblastech bez jejich souhlasu. Starostové měst a obcí v regionu dlouhodobě vyjadřují nesouhlas s touto myšlenkou.
Křivoklátsko má však už více než několik desetiletí známou chráněnou krajinnou oblast, která plní své funkce uspokojivě pro všechny obyvatele regionu. Snaha ochranářské lobby přeměnit tuto oblast na národní park naráží na silný odpor komunity i odborníků ze sektoru lesnictví. Přesto Doležal věří, že je stále možné zastavit tento trend a jeho hnutí je aktivně zapojeno do mobilizace odpůrců.
Na lednovém jednání Zastupitelstva Středočeského kraje byl zařazen bod týkající se stanoviska k vládnímu návrhu ohledně Národního parku Křivoklátsko. Debata byla živá a rozvinula diskuzi o právech místních lidí rozhodnout o budoucnosti svého území. Přednesli důvody proti vytvoření parku a chtěli zvýšit pov awareness obyvatelstva otázkami ochrany tradičního způsobu hospodaření.
I když Doležalovy snahy nakonec nezískaly potřebnou podporu koalice STAN, ODS a dalších stran – což vedlo k zamítnutí tohoto usnesení – důležité bylo obnovit tuto diskusi ve veřejném prostoru. Mediální pokrytí této iniciativy pomohlo vyvinout tlak na poslance před klíčovým hlasováním v Parlamentu České republiky.
Hnutí SPD považuje samo sebe za jediného zastánce protestů proti vzniku Národního parku Křivoklátsko od začátku probírání této problematiky. Jejich argumentace zahrnuje jak etické důvody spojené s porušováním názoru místních občanů resp., tak právní otázky kolem legislativního procesu zavedeného tímto způsobem.
Masový odpor ze strany obyvatel již nyní naznačuje jasnou tendenci: dvacet sedm ze třiceti obcí sdružených ve Svazku obcí Křivoklátska vyjádřilo nesouhlas s plány na vznik nového národního parku prostřednictvím petice podepsané více než 12 000 lidmi – tedy asi 80 % lidí žijících při dotčených lokalitách.
Tím hlavním bodem debatované opozice vůči vzniku parku je také to, že podstatná většina lesa má původ v lidské činnosti – konkrétně pádem zakládajících lesnických praktik – což posiluje argumentaci příznivec zachování stávajícího stavu bez další regulace formálními institucemi či nadřízenými orgány státní správy.Doležal (SPD) se ostře postavil proti plánům na zřízení Národního parku Křivoklátsko. Podle něj by zavedení tohoto parku místo obvyklé ochrany přírody mohlo přinést mnohé problémy jak pro místní obyvatele, tak pro životní prostředí. Doležal argumentuje, že v oblasti není dostatek původní panenské přírody, jež by si zasloužila nejvyšší stupeň ochrany.
Místním občanům by podle jeho názoru hrozil vznik bezzásahových zón na téměř 75 % území plánovaného národního parku, což by podstatně změnilo způsob lesnického hospodaření v této oblasti. Současné praktiky již nyní představují rozumný kompromis mezi ochranou přírody a ekonomickými zájmy obyvatelstva. Pokud však dojde k vyhlášení národního parku, lesní hospodářství bude řízeno centrálně s omezenou možností ovlivnění ze strany místních odborníků.
Doležal rovněž upozorňuje na to, že v současnosti není nutné ani finančně zatěžovat daňové poplatníky – stávající chování lokálních lesníků je efektivní a nevyžaduje podporu ze státního rozpočtu. Naopak budování administrativy spojené s národním parkem by znamenalo vznik úřadu s až stovkou zaměstnanců spravujících rozsáhlé území o velikosti okolo 100 kilometrů čtverečných.
Podle Doležala neexistuje žádná důvěryhodná studie dokládající zhoršení stavů zdejších lesních porostů; právě naopak se mluví o jejich zlepšení a klesajícím poškození zvěří. Zmínil také omezení pravomocí místních samospráv ve prospěch centrálních orgánů státní moci jako jeden z dalších negativních aspektů existence národního parku.
Zřízení Národního parku Křivoklátsko může mít za následek také zvýšený tlak komerčního turismu včetně negativních vlivů jako jsou zvýšení dopravy či odpadků ve městech a vesnicích v okolí. Místo očakávaných výhod mohou tučné břemeno nesli právě obyvatelé těchto lokalit formou dusivé infrastruktury nebo ekologických problémů.
Kampaně proti ustanovení tohoto národníparcového projektu získaly výraznou podporu – petici iniciativy Otevřené Křivoklátsko podepsalo přes 11 tisíc lidí, což ukazuje silný odpor vůči danému plánu mezi místním obyvatelstvem, jehož celkový počet činí kolem patnácti tisíc obyvatel sdružených ve svazcích obcí regionu Křivoklátska.
Vláda se navíc dostává do potížích po právní stránce při prosazování myšlenky vyhlášení Národního parku bez řádného projednání s dotčenými subjekty a samosprávami – tuto skutečnost potvrzují i stanoviska Svazu měst a obcí ČR i Sdružení místních samospráv ČR zdórazňující potřebu mít započítané názory občanů před jakýmkoli rozhodnutím o jejich prorockém osudu.Tomáš Doležal z hnutí SPD vyjadřuje jasný odpor vůči návrhu na zřízení Národního parku Křivoklátsko. Podle něj území, které má být ochráněno, nesplňuje legislativní kritéria pro vyhlášení národního parku. Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů uvádí, že pouze 15 % tohoto území odpovídá požadovaným normám, což je v rozporu s předpoklady zákona.
Doležal také upozorňuje na to, že samotné prohlášení parku by mělo vážné negativní důsledky pro správu oblasti. Bezzásahový režim ochrany přírody by mohl poškodit místní ekosystémy a zejména lesy Křivoklátska. Z jeho pohledu je mnohem vhodnější zachovat stávající status chráněné krajinné oblasti, která se osvědčila za více než čtyři dekády trvání a její stav se i nadále zlepšuje.
Kromě ekologických aspektů Doležal zdůrazňuje i sociodemokratické principy a práva místních obyvatel. Vzhledem k tomu, že snahy o zřízení Národního parku jsou vedeny centrálně bez ohledu na názory obyvatel regionu, považují členové SPD tento postup za nepřijatelný. Podle Doležala by měl být hlas občanů v otázkách ochrany jejich prostředí rozhodující.
Zřízení národního parku by podle něho mělo zásadní vliv na životy lidí žijících v dotčených oblastech. Místním občanům by tak byla znemožněna kontrola nad vlastním životním prostředím a spolu s tím by došlo ke změnám ve způsobu hospodaření a využívání přírody.
Doležal rovněž tvrdí, že jeho strana aktivně chrání zájmy lidí v Křivoklátsku nejen svými slovy, ale především konkrétními kroky plnými odhodlání bránit místní demokratické procesy. SPD se zavazuje stát při občanech tohoto regionu a podporovat jejich právo vyjadřovat své názory ohledně budoucnosti vlastní krajiny.
Pokud tedy vláda plánuje pokračování v navrhované kauze týkající se Národního parku Křivoklátsko bez souhlasu těchto obyvatelů, obrátí se tím proti principům samosprávy – což je pro hnutí SPD naprosto nepřípustné.