Poslanec Evropského parlamentu a člen předsednictva KDU-ČSL Tomáš Zdechovský se ostře vyjádřil k nedávnému chování Filipa Turka, který si na dálnici vyzkoušel extrémní rychlost 200 km/h. Tento incident však záhy doprovodil další skandál, kdy Turek údajně „závodil“ v helmě s nacistickým znakem stíhací letky Luftwaffe „Jagdgeschwader 27“ (JG 27). Tato jednotka byla aktivní během druhé světové války a podílela se na útocích, které měly za následek smrt mnoha vojáků, včetně českých pilotů.
Zdechovský v této souvislosti zpochybňuje Turekův výklad patriotismu. Podle něj je takové jednání projevem historického nevědomství a nesmyslného ztotožňování se s režimem, který je spojený s bezprávím a utrpením. Takový postoj je podle něj urážkou všech těch, kteří skutečně bojovali za svobodu a spravedlnost.
Kritika ze strany Zdechovského má silný morální základ; naznačuje totiž, že takovéto akce svrhnou hodnoty demokracie i lidských práv na úroveň neúnosné deviace. Jeho slova dávají prostor zamyslet se nad tím, co znamená hrdost na vlast – zda spočívá ve vyzdvihování tradic nebo ve snaze o porozumění dějinám.
Dále poukazuje na to, že veřejná osobnost jako Filip Turek by měla být vzorem pro mladou generaci a nikoli osobou propagující symboly spojené s totalitárními režimy. Místo toho jeho činy podle Zdechovského zatěžují společnost těmito negativními odkazy.
Zdechovský připomíná důležitost vzdělávání o historii a potřebnost kritického myšlení při hodnocení tak složitých témat jako je národní identita versus extremismus. Vyjadřuje obavy nad tímto nárůstem sympatií k extremistickým ideologiím v dnešní době.
Fakta uvedená Zdechovským upozorňují nejen na jednu individuální cestu Filipa Turka po dálnici ale také ukazují širší trend celospolečenského projasnění hodnotových orientací zejména u politických představitelů. V tomto kontextu lze považovat opětovné probírání nacistického odkazu za výzvu k akci – ke vzdělávání i odmítání jakékoli formy nenávisti vůči historicky utlačovaným skupinám obyvatelstva.