Berki (STAN) zdůrazňuje, že školy by měly úzce spolupracovat s místními komunitami. Tento postoj je zakotven v aktuálních reformech, které se snaží o vybudování silnějšího propojení mezi školním prostředím a obcí. V jeho názorech je patrný důraz na to, aby školy reflektovaly potřeby svých žáků i celé společnosti a přizpůsobily hravou výuku tomu, co pro komunitu znamená.
Jedním z klíčových bodů této reformy je zavedení nového systému financování školních podpor. Berki se domnívá, že novely obsahují jasnou vizi a cíle související s podporou sociálních pedagogů a dalších odborníků ve školách. Klíčovým krokem je přenos financování z operačních programů do pravidelných rozpočtových toků státu. Tento krok má zajistit i efektivnější zajištění podpory těm školám, které se nacházejí v socioekonomicky problematičtějších regionech.
Dále Berki podtrhuje význam indexace jako mechanismu pro udržení standardního financování ve vzdělávacím systému. Ten má za cíl převést více prostředků do institucí čelícím specifickým obtížím, aby nedocházelo k nerovnému zacházení s jednotlivými vzdělávacími zařízeními na základě jejich ekonomického pozadí nebo polohy.
V souvislosti s dalšími prvky reformy diskutoval také o fungování tzv. PHPmaxu – přepravitelného balíčku rozpočtu zaměřeného na podporu pozic jako jsou psychologové či speciální pedagogové ve školách. Berki uvádí, že tato změna předpokládá poskytnout lepší podmínky pro práci těchto odborníků přímo v učebnách a umožnit tak rychlejší přípravu reakcí na specifické potřeby studentů.
Při diskuzi o problématisme ONIV byl zdokonalen systém alokace finančních prostředků pro inkluzivní vzdělávání tímto způsobem přijato dohody o ad hoc normativu jako flexibilnějším nástroji reagujícím na neočekávané provozní situace ve školách. Berki upozorňuje také na to, že potřebnost stanovovat jasné směrnice týkající se pomoci bude stále existovat a stát musí mít možnost kontrolovat určité minimální standardy vybavení škola.
Ke konci své řeči zdôraznil nutnost intenzivního partnerství mezi ministerstvem a pedagogicko-psychologickými poradnami za účelem budoucích optimalizací systémových mechanismus; tato spolupráce by měla vést k vytvoření stabilního rámcového řešení bez ohledu na délku treku realizovaných reforem skóre napříč různými agenturami odpovědnými za kvalitu vzdělávání jednotlivých dětí.
Na závěr lze říci, že podle Berkiho (STAN) by měl být vzdělávací proces celkově transparentní a reflektovat realitu místních potřeb komunit zabezpečením dostatečných zdrojů jak pedagogy tak i zmíněnými odborný pracovníky zapojené do celkového procesu nastolené ovlivnění dětí směrem ke kvalitnějšímu sledu svobodného základu jejich života během studiích ze strany veřejnosti nebo samozřejmě rodičuje rozhodnut běžného chodu zištěn/systémovánia/neustálá pomoc té pomoci/kterou domácnosti prioritbum/dofinancované mohli/konkrétní akcent dolážene vzdelání daným zájemmu/prunksilenie teritoriálně modelovanou část formatují neprovádce malý dotaz /zajišťují pomoc vhodných situacies/user všedně nastavený termín/analyze [sic].Berki (STAN) prosazuje názor, že školy by měly úzce spolupracovat s místními komunitami a žít s nimi v harmonii. Tento postoj reflektuje přesvědčení, že vzdělávací instituce musí aktivně zapojit obce do svého fungování, což povede k lepšímu propojení mezi školním a společenským životem.
V oblasti pedagogického vzdělávání kritizuje Berki skutečnost, že stát nemá přílišnou kontrolu nad tím, jaké služby zřizovatelé škol financují. I když ze státního rozpočtu přichází částka určená na podporu vzdělávání učitelů a jiných pracovníků ve školství, je problematické ovlivnit konkrétní využití těchto prostředků. Mnohé školy mohou mít různá zaměření a prioryty, což činí schopnost určování směru financování složitou.
Pro řešení této situace Berki navrhuje přímější řízení ministerstvem školství v oblasti pedagogického rozvoje. S pomocí Národního pedagogického institutu by mělo ministerstvo moci lépe určovat priority pro vzdělávání učitelů. Dále Berki zdůrazňuje význam spolupráce vysokých škol se státem pro poskytnutí odpovídajícího profesního rozvoje pedagogů.
Další důležitou otázkou je stabilita příjmů školství. V současnosti jsou finance závislé na výběru daní a dalších příjmech státu, což činí tuto oblast nejistou. Bez ohledu na převod peněz do zřizovatelům však stále existují variabilní faktory ovlivňující toky prostředků do školních rozpočtů. V návrhu se objevuje myšlenka zákonného ukotvení procenta financování na stabilnější bázi bez každoročních vyjednávání ohledně výše těchto částek.
Kritika nedostatečné veřejné debaty o zmíněných změnách se také objevila v jeho projevu. Podle Berki byly od loňského listopadu prováděny diskuse mezi zainteresovanými stranami in situace o reformách ve vzdělávání a financování školství proběhly vícekrát za účasti relevantních aktérů jako například odborových organizací nebo ministra školství.
Na základě diskuzí byla vytvořena kalkulačka pro odhad počtu žáků při rozhodném procesu Jana jednoho spravedlivého zhodnocení rozdělování finančních prostředků ze státní pokladny x jednotlivým zřizovatelům školek či základních škoL Rámec plánovaných změn má zahrnovat i transparentní informace pro veřejnost o tom, jak bude nové uspořádání fungovat po zavedení nových pravidel koncipovaných Ministerstvem před dalším legislativním procesem schvalovacími okruhy Parlamentu ČR v budoucnu.Berki (STAN): Škola má žít s obcí. Tato myšlenka je jádrem filozofie, kterou Berki prosazuje ve svém pohledu na vzdělávací systém a jeho propojení s místními komunitami. Věří, že školy by měly být nedílnou součástí obce, což napomáhá utváření silných vazeb mezi vzdělávacími institucemi a obyvateli dané oblasti.
Podle Berkiho je důležité, aby školské předpisy braly v úvahu specifika jednotlivých obcí. Například se plánuje posun termínu pro některé administrativní záležitosti z měsíce září na kalendářní rok. Tento krok by měl umožnit lepší plánování rozpočtů ze strany obcí i krajů, které často operují na základě kalendářního roku. Zároveň kritické hlasy poukazující na tento posun ukazují na nutnost přizpůsobit se reálným podmínkám školství.
Ve vládním návrhu zákona byly rovněž zapracovány podněty z praxe, jako například zahrnutí středisek volného času do systému financování školství. Toto rozhodnutí však vychází zejména z reflexe potřeby psychologického pozitivního vnímání těchto zařízení v rámci vzdělávání dětí a jejich volného času.
Dále Berki zdůraznil význam mateřských škol v obecních systémech vzdělávání a avizoval podporu těmto zařízením prostřednictvím zvýšeného koeficientu financování. I menší mateřské školy hrají klíčovou roli ve formování základů pro budoucí vzdělávání dětí a je nezbytné o ně pečovat.
Berki také upozornil na pokračující přípravu metodické podpory pro školy i jejich ředitele, která má usnadnit adaptaci našich školských právnických osob podle nových pravidel ihned po schválení zákona. Chtějí tím pomoci jak ředitelům škol, tak zřizovatelům lépe pochopit procesy okolo této změny a správně implementovat opatření do praxe.
V závěru dodal svoji víru v to, že místní zřizovatelé mají potřebné znalosti k efektivnímu řízení svých škol. Podle něj není smysluplné přesouvat pravomoci směrem k centrálním orgánům státní správy; spíš bychom měli hledat způsob spolupráce při vytváření rozumného rámce pro fungování regionálních infrastruktur ve vzdělávání.
Celkově lze shrnout Berkiho přístup jako snahu o utužení vztahů mezi školstvím a místními samosprávami s cílem vytvořit efektivnější celky přispívající k lepšímu životu obyvatel obcí prostřednictvím kvalitního vzdělání.Jan Berki, poslanec za STAN, v rámci svého vyjádření zdůraznil důležitost spolupráce škol s místními obcemi. Upozornil na to, že vzdělání by mělo být provázané s životem dané komunity a školy mají hrát klíčovou roli v rozvoji jejich okolí. Vyslovil názor, že lokalizované řízení škol představuje efektivnější přístup než centrální modely.
Berki dále vysvětlil, že obce a kraje mají jedinečné znalosti o potřebách svých obyvatel a tato znalost může pozitivně ovlivnit kvalitu vzdělávání. Pokud školy spolupracují s místními samosprávami, dokážou lépe reagovat na specifické požadavky a výzvy ve svém regionu. Tento přístup se podle něj osvědčuje i v jiných zemích.
Poslanec také uvedl, že současná debata o školství je bezesporu důležitá a je potřeba ji vedoucím způsobem strukturovat. Berki se zaměřil na nedostatek dialogu mezi jednotlivými aktéry v této oblasti; kritizoval situaci, kdy se řešení problémů nevedou otevřeně a transparentně.
Dále zmínil aktuální novely školského zákona z pohledu digitalizace jako klíčového motivu reformy našeho vzdělávacího systému. Podle něj je nezbytné modernizovat výuku tak, aby odpovídala potřebám 21. století a využívání digitálních technologií bude hrát významnou roli při zajištění kvalitního vzdělání pro všechny žáky.
V rámci hospodaření škol Berki souhlasil s názorem mnoha odborníků na to, že provoz pobočkové sítě je příliš nákladný pro státní rozpočet a představitelé státu musí hledat efektivnější modely financování poštovních služeb i pro komunitní potřeby.
Berki (STAN) uzavřel svojí prezentaci tímto sdělením: Pro budoucnost českého školství je zásadní uspořádání vztahů mezi školami a jejich okolním prostředím takovým způsobem, aby byly vzájemně podporující a přispěly k celkovému rozvoji společnosti jako celku. Jen tak lze zajistit skutečně udržitelné řešení všech relevantních otázek souvisejících s výchovou mladé generace v České republice.