Jan Hrušínský vyjádřil své pochyby ohledně organizátorů událostí z listopadu 1989, což odráží důvěrné názory jeho otce na politické změny té doby. Petr Pithart se k tomu přidává s tvrzením, že listopadové akce nebyly revolucí, ale dohodou s komunistickým režimem, která vyhovovala oběma stranám moci. Následují intenzivní slova slovenského premiéra Fica, který označil europoslance Zdechovského za „nájemného vraha opozice“, což pouze podtrhuje napjatou atmosféru v současném politickém diskurzu. Současná situace se navíc zkomplikovala politickou krizí spojenou s odstoupením ministra spravedlnosti Blažka kvůli přijetí velkého finančního daru od osoby s trestní minulostí.
Ve své knize “Budování kapitalismu v Čechách” Tomáš Ježek popisuje odpor proti Václavu Klausovi a osvětlil temné propojení zločinu a státní administrativy. Karel Tichý, významný policista specializující se na organizovaný zločin, odhaluje otřesná fakta o tom, jak stát selhává ve svém úkolu potlačit nelegální činnosti a kontrolovat mocenské struktury po roce 1989.
Mrázek byl známý jako “muž se zlatým mobilním telefonem”, protože měl vazby na vysoce postavené jedince v politice i mezi vládními činiteli. Jeho vražda roku 2006 byla považována za útok nejen na jednotlivce, ale i jako způsob odstranění někoho schopného poskytnout cenné informace o mocných lidí okolo něj.
Podle Tichého byla celá situace opět potvrzením neschopnosti státního aparátu stíhat pravé iniciátory skandálních činů. Jakmile začal sledovat pohyby peněz ze sporných firem napříč politikou, ukázalo se mu širší pozadí ovlivňování státní politiky i zapojení některých médií do financování volebních kampaní prostřednictvím neprůhledných transakcí.
Tichý dále upozorňuje na to, že existující ochota systémových hráčů zasahovat do justice představuje vážnou hrozbu pro právní stát; jeho osobní zkušenosti naznačují praxi obcházení spravedlnosti těmto lidem přímo v klubech moci či představenstvech firem státních podniků. Uskutečněné čistky a nedostatek politické vůle řešit tyto problémy vedl k tomu, že organizovaný zločin našel nový prostor ke své existenci – uvnitř institucí samotných.
V konečné fázi varoval Tichý před scénáři korupčních praktik dnešní doby tímto způsobem: „Dnes už nepotřebujete ani pistolníka; stačí dobrý právník a správně napsaná faktura“. To naznačuje posun od fyzického násilí ke skrytému ovlivňování rozhodovacích procesů prostřednictvím manipulativních technik platných až dosud.
Otázkou je tedy: Jsme si vědomi naší role v systému? Mlaskáme si spokojeni ve venezuelské náruči mocných? To je výzvou nad kterou bychom měli všichni uvažovat více než kdy jindy.