Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůraznil, že samotná dostupnost péče o malé děti nestačí. V rámci nového projektu se bude klást důraz na to, aby péče o děti byla nejen dostupná, ale rovněž kvalitní. Tento projekt se zaměřuje především na mateřské školy a dětské skupiny a má za cíl zlepšit služby pro nejmenší děti v České republice.
Česká republika čelí výzvě v podobě nízké účasti dětí mladších tří let na službách péče; méně než 7 % těchto dětí využívá dostupné možnosti. Tento podíl je zásadně nižší než průměr EU, který činí přibližně 37,5 %. Navíc se odhaduje, že až 40 tisíc dětí ve věkových kategoriích tři a čtyři roky nenavštěvuje mateřské školy, což většinou zahrnuje ty nejzranitelnější skupiny.
Na druhou stranu však ČR zažívá dynamický rozvoj v oblasti nabídky péče o děti ve věku od nula do šesti let. Počet míst v dětských skupinách vzrostl z přibližně 10 000 v roce 2018 až nad 26 000 s pohledem do jara roku 2025. Aby tento růst byl doprovázen i odpovídající úrovní kvality poskytovaných služeb, poutá stát pozornost k novému jednotnému systému monitorování kvality předškolního vzdělávání.
„V posledních letech jsme usilovně pracovali na rozšiřování kapacity dětských zařízení,“ sdělil ministr Jurečka a dodal důležitost dostupnosti péče pro zdravý vývoj dětí i pro rodičovský život. Podle něj investice do raného vzdělání přinášejí dlouhodobě vyšší produktivitu a společenský prospech. „Avšak než jen zajistit dostupnost zařízení je třeba vytvořit systém sledování a podpory kvality všech nabízených forem péče,“ upozornil ministr.
Nový rámec také představuje vymezení kvality prostřednictvím pěti základních oblastí: prvním aspektem je zajištění rovného přístupu ke službám pro všechny děti bez rozdílu; druhým faktorem jsou požadavky na personál zahrnující jejich odbornou přípravu; třetím bodem se hodnotíme obsah programů zaměřených na učení; čtvrtým jsou systémy hodnocení kvality služeb; pátým kladem pak efektivita řízení financování těchto programů.
Jurečka dále zdůraznil význam spolupráce mezi různými ministerstvy i dalšími partnery při vytváření efektivního systému hodnocení předškolní edukace takovým způsobem, abychom zajistili dostatečné standardy pro každého malého žáka napříč různými typy zařízení poskytujících péči o nejmladší generaci.Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek zdůraznil, že samotná dostupnost služeb v oblasti předškolního vzdělávání není dostatečná. Je nezbytné se zaměřit také na jejich kvalitu a efektivitu. Podle něj je důležité nejen zajistit, aby děti měly přístup k těmto službám, ale také aby odpovídaly vysokým standardům. Tento postoj vychází z aktuálního projektu zaměřeného na zlepšení přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči o děti, jehož cílem je vytvořit jednotný rámec pro hodnocení kvality poskytovaných služeb.
Rámec zahrnuje společnou vizi ohledně kvality a specifické indikátory, které umožňují posouzení efektivity celého systému. Důraz je kladen na vzájemné interakce mezi zaměstnanci institucí, dětmi a jejich rodiči. Tento aspekt byla klíčovým prvkem při vytváření systému jako celku s cílem podpořit nejen edukaci dětí, ale i jejich celkový blahobyt.
Pro úspěch tohoto projektu bylo zapojeno více než 70 expertů ze třiceti různých institucí – mezi nimi ministerstva, akademici nebo poskytovatelé služeb. Významným výsledkem této spolupráce je založení aktivní meziresortní pracovní skupiny. Ta má za úkol pokračovat v činnosti i po dokončení vytvořeného rámce pro monitorování a evaluaci stanovených cílů.
Mikroskopická analýza raného dětství ukazuje na jeho zásadní význam pro celoživotní učení a sociální integraci jednotlivců. Každé dítě by mělo mít zaručený přístup k kvalitním vzdělávacím službám; to platí zvlášť pro děti ze znevýhodněných rodin. Projekt skutečně pomohl vytvořit základnu pro budoucí rozvoj systémových řešení v oblasti předškolního vzdělávání.
V rámci financování byl projekt podporován Evropskou unií prostřednictvím Nástroje technické podpory (TSI). Judit Rózsa z Evropské komise potvrdila důležitost investic do předškolních aktivit jako kroku směrem ke spravedlivějšímu a inkluzivnějšímu evropskému prostoru skýtajícím příležitosti pro všechny občany – zvlášť pak ty nejzranitelnější skupiny obyvatelstva.
EU usiluje o to, aby se kapacity českého sektoru předškolního vzdělávání postupně zdokonalovaly a rozšiřovaly s tím, jak toto odvětví roste. Zajištění kvalitních služeb by mělo být prioritou všech zainteresovaných stran za účelem dosažení optimálních výsledků ve vzdělávacích procesech dětí ve věku od narození do šesti let.
Celkově ministr Jurečka potvrzuje přesvědčení o nutnosti reagovat na potřeby dětských sektorů víc než jen prostou dostupností – tím pádem i podporuje myšlenku spolupráce napříč institucemi za účelem dosahování společného pokroku (Ministr Jurečka: Jen dostupnost nestačí).Ministr Jurečka uvedl, že samotná dostupnost služeb nestačí k zajištění kvality v oblasti vzdělávání a péče. Podle něj je nezbytné přistupovat komplexně a zaměřit se i na další aspekty, které ovlivňují efektivitu těchto systémů. Upozornil, že klíčovým prvkem v rámci českého kontextu je schopnost adaptace programů na specifické potřeby jednotlivců a komunit.
Ministerstvo školství se snaží reagovat na závazky vyplývající z evropských iniciativ, které podporují reformy ve školství i sociálních službách. Nástroj pro technickou podporu (TSI) hraje významnou roli při pomoci členským státům EU s implementací změn vedoucích k růstu a inkluzi. Tento nástroj umožňuje nejen rozvoj veřejných politik v oblasti vzdělávání, ale také přispívá k posilování systémů zdravotní péče či podnikatelského prostředí.
Součástí tohoto úsilí je vytvoření monitorovacího rámce pro předškolní vzdělávání a péči v České republice. Ten má za cíl sbírat důležité údaje o stavu systému a jeho efektivitě s ohledem na současné podmínky ve společnosti. Zaměřuje se rovněž na výměnu zkušeností mezi odborníky ze strany ministerstva i místních úřadů.
Dále ministr Jurečka zdůraznil potřebu spolupráce mezi různými sektory, jako jsou školství, zdravotnictví nebo sociální služby, aby bylo možné lépe reagovat na potřeby dětí i jejich rodin. Tyto obory by měly pracovat synergicky tak, abychom dosáhli lepší kvality života pro všechny občany bez ohledu na jejich socioekonomický status.
Rovněž byl zmíněn obecný nedostatek pedagogického personálu jako jeden z vysoce relevatních problémů dneška. Udržení kvalitní edukace si žádá nejen zvýšení počtu učitelů ale také jejich další vzdělávání a profesní rozvoj.
Celkově tedy ministr Jurečka apeluje na to, že dostupnost sama o sobě nemůže být jako klíčový faktor považována za dostatečnou; je třeba zajistit celkovou kvalitu poskytovaných služeb prostřednictvím komplexních reforem zaměřených jak na zaměstnance tak i konečné uživatele těchto služeb – tedy děti a jejich rodiny (Ministr Jurečka: Jen dostupnost nestačí).