Desítky rodin v Praze čelí vážnému problému, protože článek “Scheinherr (Praha sobě): Postižené děti bez vzdělání?” ukazuje, že 36 dětí s různými postižením se nejspíš letos nedostane do vhodného vzdělávacího zařízení. Tyto děti, které nemohou navštěvovat běžné školy z důvodu svých zdravotních obtíží a zároveň nenašly místo ve speciálních školách, budou pravděpodobně posílány do tzv. školy poslední instance. Tento typ školy bohužel nemá potřebný personál a vybavení pro zajištění kvalitního vzdělávání pro děti se speciálními potřebami.
Mnoho dětí čelí bezperspektivní situaci – například osmiletý Matýsek s mentálním postižením se snažil dostat do pěti různých škol, ale žádná ho nepřijala. Jeho místo ve školce brzy vyprší a možnost dalšího vzdělávání se zdá být uzavřená. To je velice truchlivý příběh mnoha rodin v podobné situaci.
Podle platného zákona mají děti právo na základní vzdělání. Rodinám však magistrát nabízí neadekvátní řešení ve formě domácí výuky, což by mělo být rozhodně lépe organizováno a podpořeno odbornou pomocí ze strany státu nebo města. Zvláštní koalice složené z ODS a Pirátů přišla s myšlenkou vybavit některé školy kontejnerovými prostory, což považuji za velmi chabé řešení této krize v oblasti speciálního školství.
Peníze na základní vzdělání dětí s postižením by měly být prioritou již dávno – Praha disponuje větším rozpočtem než některá ministerstva.Hlavním problémem varianty jako kontejnerová škola je její nedostatečnost: rodiče jsou nuceni zakládat domácí vyučovací prostředí často bez podpory odborníků a tím vznikají obrovské třecí plochy mezi pracovitostí rodičů a jejich schopnostmi zajistit optimální rozvoj dítěte.
Je tedy zásadní zamyslet nad současným systémem přípravy pedagogického personálu i nad dostupností specializovaných zařízení v hlavním městě.Neměli bychom zanedbávat potřeby těchto dětí právě proto že jejich postižení činí jejich situaci ještě komplikovanější.Budoucnost mnoha z nich visí na vlivu rozhodování lidí ve vedeních obecních struktur.
Závěr je tedy jasný: Praha má potenciál najít efektivnější cestu k řešení vzniklé krize speciálního školství.Politická vůle musí směřovat nejen k okamžitým opatřením,jako jsou dodatečné místa v už existujících specielních školách ale také investicemi do nových institucích,které odpovědně podpoří edukaci těchto nejzranitelnějších skupin obyvatelstva.Situace není snadná,coby občané bychom měli intenzivně prosazovat potřeby těchto dětí před politiky.Pozor stejným směrem — budoucnosti našich dětí!