
Jindřich Felcman, zastupitel za Zelené, otevřeně kritizuje hejtmana Martina Půtu za jeho přístup k plánované fúzi nemocnic. Podle Felcmana se hejtman uchyluje k neetickým praktikám a pokouší se vydírat rady měst diskuzemi o změnách stanov, které by oslabily práva zaměstnanců zdravotnického zařízení. V rámci semináře o fúzi před zasedáním krajského zastupitelstva konfrontoval Felcman Půtu s tím, že změny ve stanovách nejsou pro úspěšné sloučení nemocnic nutné; jako příklad uvedl již proběhlé fúze v Turnově a Frýdlantu.
Zuzana Kocumová, také liberecká zastupitelka, upozornila na pozitivní postoj současného vedení liberecké nemocnice k navrhované fúzi. Aby celá situace byla co nejtransparentnější a spravedlivá vůči zaměstnancům, kolegium primářů i vrchních sester vyjadřuje v otevřeném dopise obavy z toho, že hejtman úmyslně přehlížel zapojení pracovníků do rozhodování ohledně změny vedení nemocnice.
Josef Šedlbauer objasňuje názor klubu Zelených oznamující důležitost důvěry mezi zaměstnanci pro úspěch případného spojení s českolipskou nemocnicí. Zaměstnanci libereckého zařízení budou totiž muset poskytovat podporu při případných personálních nedostatcích v České Lípě. Šedlbauer rovněž zdůraznil ochotu diskutovat o úpravách stanov takovým způsobem, aby byly vyvážené zájmy kraje i jednotlivých měst; nicméně zásadně odmítli jakékoli oslabování oprávnění zaměstnanců.
Zuzana Kocumová také podotkla zesilující problém tzv. “vydírání” ze strany hejtmana v otázkách financování Centra urgentní medicíny. Krizové dohodnuté příspěvky mezi krajem a městy mají být respektovány bez ohledu na probíhající debaty o fúzi nemocnic: „Pokud hejtman naznačuje finanční sankce spojené se změnou stanov bez řádného jednání nebo dohody ze strany městských institucí, jedná se jednoznačně o neakceptovatelné vydírání.”
Kritika jdou zejména směrem ke snahám některých politiků dosáhnout svých cílů pomocí tlaku na ostatní bez transparentního dialogu. Místo konstruktivní spolupráce je atmosféra poznamenaná mistrným tápáním mezi politickou mocností a realitou pracovních životních podmínek jejích pracovníků.
V této souvislosti je jasné potřeba klást větší důraz na participaci všech zainteresovaných stran při rozhodovacích procesech týkajících se zdravotnictví – jen tak můžeme zajistit nejen efektivnost provozu zdravotnických zařízení ale také ochranu práv těchto jedinců před všemožnými manipulačními praktikami z pozice moci.
