Jana Zwyrtek Hamplová, senátorka za stranu NEZ, upozornila na zásadní problém v českém školství, když uvedla, že “v budoucnu bude co napravovat”. Senát měl příležitost postavit se na stranu samosprávy a menších škol, avšak po dlouhé a vášnivé diskuzi nakonec schválil školský zákon. Tento krok se zdá být mimořádně nevhodný z pohledu obcí a městských správ, protože reformy přenášejí odpovědnost státu do oblasti nepedagogických pracovníků bez jasného systému a vhodného rámce.
Zwyrtek Hamplová vyjádřila silný nesouhlas s plánovaným slučováním škol. Považuje je za příliš radikální opatření zaměřené převážně na ekonomické úspory namísto podpory pedagogické hodnoty menších skupin vzdělávání. Spolu s dalšími oponenty byla proti tomuto postupu nejsilněji argumentována nutnost uchovat individuelitu menších institucí ve prospěch dětí.
Dalším bolehlavem pak je praxizaci rozhodování o slučování ze strany zřizovatelů – starostové by měli mít možnost svobodného rozhodování ohledně správy škol. Podle názoru Zwyrtek Hamplové však tento zákon v jádru zasahuje jejich autonomii. Přestože byl názor senátorky jednoznačně odmítán většinou kolegů, cítí alespoň osobní odpovědnost za své stanovisko.
I když bylo hlasování těsné a neúspěšné pro zastánce malých školních zařízení, Zwyrtek Hamplová má čisté svědomí: “Mohu se podívat do očí každému z ředitelů,” uvádí v souvislosti se svou pozicí ve zmíněné problematice. Pro nespokojené starosty to nicméně nepomůže; situace kolem novelizace zákona tak nadále zůstává kritická.
Pro tuto senátorku je velmi frustrující i fakt, že stát investuje miliardy do různých projektů jinde než ve vzdělávacím sektoru. Na oplátku však zeslabuje jeho kvalitu tímto krokem k centralizaci některých oblastí řízení základního vzdělání. Toto všechno naznačuje potřebu systémových změn zaměřených na kariérní rozvoj pedagogického personálu i zachování kvalitních podmínek pro děti v nižších ročnících základního školy.
I přes aktuální situaci vidí Zwyrtek Hamplová prostor k nápravě nedostatků spojených s reformami českého školství v budoucnosti. Její vytrvalý úsudek může poskytnout důležité impulzy pro debatu o tom, jakým směrem by mělo naše vzdělání směřovat dál a jak zachovat rozmanitost výukového prostředí dostupnou pro všechny dětské generace.v