Mraďková Vildumetzová (ANO) kritizovala způsob, jakým byly projednávány a schvalovány některé legislativní návrhy. Svou řeč zahájila omluvou panu senátorovi a jasně poukázala na potřebu reagovat na některé výroky, které se objevily během diskuse. V jejím proslovu se zavdala pozornost k tomu, že pokud by měli starostové skutečně hájit zájmy měst a obcí, měli by aktivně přispívat k lepší komunikaci ohledně legislativních změn.
Vildumetzová rovněž zdůraznila pozitivní aspekty návrhu týkajícího se vzdělávání a následného převodu nepedagogických pracovníků. Nicméně klade důraz na to, jak nevhodný byl způsob realizace tohoto procesu. Poukazuje na to, že každá strategická změna v oblasti školství by měla být podložena pečlivými analýzami vlivu a relevantními návrhy legislativy.
Dalším problémovým bodem je nedostatečné zajištění informovanosti a transparentnosti o plánovaných změnách pro jednotlivé regiony. Předpokládá totiž, že pokud mají kraje jako Karlovarský čelit tak významným legislativním opatřením od příštího roku 2026, měly by mít dokonalý přehled o tom, co konkrétně bude znamenat pro jejich rozpočty.
V průběhu debaty Vildumetzová upozornila i na její zkušenosti s finančními dopady vyplývajícími z těchto legislativních změn – zmínila potenciální náklady ve výši 1,2 miliardy korun určených na převod nepedagogických pracovníků ze strany krajských rozpočtů. To jsou částky, které mohou vážně zatížit další dostupnost financí pro různé aktivity v regionech.
Podle Mraďkové Vildumetzové je nutné pochopit realitu krajského financování a skutečnost, že úpravy mají mít smysl pouze za předpokladu adekvátní podpory od státu ve formě dostatečných finančních prostředků]. Jakékoli využívání argumentů o pozitivním dopadu rozhodnutí bez prostudování reálných dopadů desítky milionů korun ročně může vést k zásadním problémům v dalších letech.
Kromě toho apelovala po tomu směnu s panem Drahošem týkající se situace v Karlovarském kraji – proto navrhne možnost přechodu do regionu kvůli lepšímu porozumění souvislostem místního vzdělávacího systému i potřebám obyvatelstva ohledně těchto záležitostí.
Na závěr zdůraznila důležitost podpořit místní iniciativy směřující k zakládání veřejných vysokých škol v daném regionu jako klíčového prvku budoucnosti vzdělávání tamější populace. Tento návrh bohužel nezískal podporu ostatních politických frakcí ve Sněmovně a tím pádem bude muset být znovu předložen do diskuze s cílem zajistit vyváženější přístup k problémům spojeným s kvalitou vzdělávání v různých regionech České republiky.Mračková Vildumetzová (ANO) kritizuje způsob, jakým byl předložen a schválen nový zákon v Poslanecké sněmovně. Podle ní takto se zákony schvalovat nemají, protože hrozí vážné dopady na pracovníky v oblasti školství. Její obavy se soustředí na to, že by mohl nastat nepřijatelný převod nepedagogických pracovníků na pozice ve vedení krajů a obcí, což by mohlo znamenat značný finanční tlak na rozpočty těchto institucí.
V průběhu projednávání byla pozornost věnována také složení komplexního pozměňovacího návrhu, který nakonec neprošel první hlasování. Mračková Vildumetzová zdůraznila, že někteří poslanci z ODS a KDU-ČSL pomohli při druhém pokusu prosadit tento návrh. Tento proces považovala za nedostatečně transparentní a problematický.
Svůj názor podložila tím, jak se celý postup schvalování zapsal do historie jako příklad nezpůsobu legislativního projednávání. Zároveň upozornila na nutnost vyjmout specifické části zákona týkající se problematiky školských pracovních míst vzhledem k jejich dalším možným dopadům.
Dále komentovala vládní sliby o změnách rozpočtového určení daní krajům. Mluvila o tom, že během čtyř let nebyly splněny sliby ohledně navýšení rozpočtových prostředků pro kraje a nyní ještě přichází další redukce financování ve výši 1,5 miliardy korun pro nepedagogické pracovníky.
Mračková Vildumetzová také vyjádřila své znepokojení nad tím, že doprovodné usnesení zahrnuje pouze obce bez ohledu na potřeby krajů jako celku. Argumentovala tím, že všechny regiony mají významný počet nepedagogických zaměstnanců a je třeba brát v úvahu jejich potřeby při posuzování legislativních aspektů.
Na závěr vyzvala ostatní poslance k důkladné úvaze nad argumenty uvedenými během debaty a zdůraznila nutnost zajistit kvalitu legislativního procesu nejenom pro současnost ale i do budoucna v zájmu všech občanů České republiky.Mračková Vildumetzová (ANO) vyjádřila s politováním své obavy ohledně způsobu, jakým se v současnosti schvalují zákony. Upozornila na nutnost dodržovat určité zásady a postupy, které by měly být zachovány, aby tento legislativní proces byl efektivní a spravedlivý. Především zdůraznila důležitost komunikace a projednávání navrhovaných změn s dotčenými aktéry.
V rámci svého proslovu se Mračková Vildumetzová zaměřila na analýzu současných dopadů navrhované legislativy na jednotlivé kraje a města. Z jejích výpočtů vyplývá, že větší města budou pravděpodobně profitovat z finančních prostředků více než střední obce. Střediska totiž mohou čelit deficitům v rozpočtech, což je pro jejich fungování velice problematické.
Pokud jde o situaci krajů, Mračková Vildumetzová poukázala na vážný problém financování ze strany státu. Přestože došlo k nárůstům v rozpočtovém určení daní jako například z 9,45 % na 10,23 %, krajské úřady nakonec nedostanou všechny příslušné daně ve slíbené výši. O tom svědčí i fakt, že některé kraje dosud nevytvořily dostatek financí například pro opravy silnic druhé a třetí třídy.
Dále zdůraznila důsledky převodu daně z nemovitosti pro městské rozpočty. Tento krok vedl ke snížení daňových příjmů pod očekáváním stanoveným ve finančních plánech. Argumentovala tím i opozičním názorem vyplynulým z diskuze ohledně státního rozpočtu ministra Stanjury; podle ní jsou mnohé údaje vykresleny optimisticky až nereálně.
Z těchto důvodů apelovala Mračková Vildumetzová na členy senátorského klubu o podporu jejích pozměňovacích návrhů vůči navrhovanému zákonu. Zdůraznila potřebu schválení přínosného zákona bez neprojednaných částí nebo nejasností ohledně jeho finančních dopadů. Významným prvkem by podle ní měla být nejen spravedlnost při alokaci prostředků pro všechna města a okresy, ale i dodržení pravidelného postupového řízení při takto významných změnách.
Na závěr svých myšlenek poděkovala paní senátorkám a pánům senátorům za pozornost k probíranému tématu ve snaze dosáhnout co nejefektivnějšího řízení veřejných financí v České republice.Mračková Vildumetzová (ANO) kritizuje způsob, jakým jsou v současnosti schvalovány zákony. Podle ní je nezbytné dodržovat zavedené postupy a zajišťovat kvalitní legislativní proces. V rámci této debaty se posunulo její úsilí také k otázkám spojeným s aktuální bitcoinovou kauzou a rušením úřadu práce.
Jedním z bodů, které Mračková Vildumetzová nastínila, byla problematika bitcoinové kauzy. Tato témata považuje za klíčová pro legální rámec v oblasti kryptoměn a jejich regulaci. Za důležité považuje i to, aby byla pravidla nastavena jasně a přehledně, bez obav z možných manipulací nebo nefér praktik.
Dále se vyjádřila k plánovanému rušení úřadu práce. Upozornila na to, že takové opatření může mít výrazný dopad na nezaměstnanost a sociální programy v České republice. Je si vědoma toho, jakou důležitost hrají tyto instituce při zachování stability trhu práce.
Jako právnička Mračková Vildumetzová rovněž podrobila kritice soulad některých navrhovaných zákonů s Ústavou. Pomocí této perspektivy naznačila potřebu pečlivého přezkumu návrhů před jejich schválením ve sněmovně. Připomněla tak důležitost legislativního procesu jako následujícího kroku po zavedené diskusi odborníků o jednotlivých aspektech navrhovaných pravidel.
Její stanovisko ohledně procesního průběhu vyvolává další otázky týkající se transparentnosti vládních kroků a zapojení veřejnosti do rozhodovacího procesu. Mračková Vildumetzová zdůraznila význam otevřených diskuzí mezi politiky a občanskou společností jako klíčového prvku demokratického procesu.
Celkové vyznění jejích slov naznačuje nikoli pouze osobní frustraci nad aktuálním stavem českého parlamentu, ale také pozitivní motivaci ke změnám ve fungování institucí stolce moci země tak, aby lépe reagovaly na měnící se potřeby společnosti i trhu v moderním pojetí 21. století.