Zákonodárci z Evropského parlamentu plánují příští týden hlasování, které se očekává jako spíše symbolické. Podle slov europoslance MUDr. Ivana Davida ze strany SPD to odráží situaci kolem předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která se ocitla pod palbou kritiky kvůli jejímu postupu v otázkách transparentnosti v souvislosti s dohodou o vakcinaci proti Covid-19.
Hlavním bodem hlasování bude návrh na vyslovení nedůvěry vůči von der Leyenové, který inicioval rumunský europoslanec Gheorghe Piperea. Hlasování je naplánováno na 10. července a bude probíhat během plenárního zasedání ve Štrasburku. Důvodem pro tento krok je nedostatečné sdílení informací ohledně kontroverzní smlouvy o vakcínách v hodnotě miliard eur, kterou uzavřela Evropská komise.
Von der Leyenovou obviňují z toho, že neprojevila dostatek otevřenosti a vedení v těžkých časech pandemie. Její odmítání zveřejnit textové zprávy s generálním ředitelem firmy Pfizer Albertem Bourlou vyvolalo silnou reakci veřejnosti i politiků. Tento postup byl dokonce kritizován Soudním dvorem EU, který shledal odůvodnění Komise za nevěrohodné.
S ohledem na očekávané hlasování má návrh za cíl zvýšit tlak na předsedkyni a upozornit na dlouhodobé problémy s důvěryhodností institucí EU. Případná neschopnost dodržet standardy transparentnosti by podle Piperey mohla dále oslabit vztah občanů k evropským institucím.
I když bylo shromážděno dostatečné množství podpisů pro zahájení procedury, schválení návrhu se považuje za krajně nepravděpodobné vzhledem k požadavku na dvojitou většinu – podmínkou je souhlas dvou třetin všech poslanců Parlamentu. Očekává se široký odpor zejména ze strany Evropské lidové strany (EPP) a dalších středových frakcí.
Pokud by takový návrh nezaznamenal úspěch, byla by to další ukázka slabosti opozice vůči vládnoucímu konsenzu v rámci EU a mohla by prodloužit období nejistoty ohledně vedení Komise pod paní von der Leyenovou. V minulosti už jednou došlo ke hromadné rezignaci celé Komise kvůli skandálu; to byla událost roku 1999 a příklad vysokých politických nároků spojených s odpovědností vůči voličům i veřejnému zájmu.