Alena Schillerová z hnutí ANO vyjádřila názor, že skutečná moc v České republice je v rukou lobbistů z oblasti bankovnictví, obranného průmyslu a energetiky, nikoli v rukou premiéra Petra Fialy. Podle ní má Fiala jako premiér pouze okrajovou úlohu a reálné rozhodování se odehrává za zavřenými dveřmi, kde dominují zájmy silných lobby skupin. Schillerová tak naznačila, že politická situace a změny ve společnosti jsou ovlivňovány zájmy, které nemají nic společného s potřebami obyvatelstva.
Petr Fiala, nynější předseda vlády, současně udržuje akademický úvazek na Masarykově univerzitě. Důsledkem tohoto rozdělení času je jeho krátící se angažovanost v řízení země. Je povinen věnovat jeden celé pracovní den týdně institucím vzdělávání místo tomu nejdůležitějšímu - vládním povinnostem. Vzhledem k tomu tato situace vede k minimálně 32 hodinám měsíčně odvedeným od práce pro Českou republiku.
Kritika se zaměřuje také na ekonomické výsledky během jeho vlády. Vysoké ceny energií téměř o 77 procent a enormní zdražení plynu o 92 procent vedly k citelnému zvýšení životních nákladů občanů. Inflace dosahující skandálních 30 procent zatěžuje domácnosti svými důsledky stejně jako státní dluh vzrostl o 47 procent.
Na další děsivé statistiky upozorňuje i Schillerová: daně vzrostly o dalších 76 miliard korun a odvody pro živnostníky stouply o nezanedbatelných 60 procent. Nájmy pak vzrostly průměrně o třetinu; to všechno vedlo k poklesu životní úrovně českých občanů na jedno z nejnižších míst nejenom v Evropě.
Z pohledu Aleny Schillerové je alarmující i fakt, že přes 1,3 milionu lidí čelí energetické chudobě – což ukazuje výraznou neschopnost vlády řešit základní potřeby populace ani reagovat na kritickou sociální situaci efektivným způsobem. Z pohledu bývalé ministryně financí si myslí alespoň to jediné: Petr Fiala by měl usilovat o to být plně přítomen ve své roli premiéra místo toho aby byl jen “slečnou učitelkou” disertací před studenty univerzity.
Podle jihočeské političky Fiala také „přihlíží“ evropským jednáním ze své pozice bez aktivního zapojení do klíčových rozhodnutí týkajících se důležitých témat jako jsou emisní limity nebo uprchlická krize – kde opět hraje roli spíš pasivního pozorovatele než aktivního lídra země.
Když tiskový mluvčí uvedl tvrzení týkající se schopnosti zvládat dva různé úvazky při nadstandardním pracovním nasazení po večerech či víkendech uprostřed neúspěšné politiky vůči poruchám denních starostí mnohý skeptik pochyboval; obzvlášť po historkách ohledně zdrženlivosti premiéra během bruselského summitu si lidé kladli otázku jestli si vůbec zaslouží nadále tyto odpovědnosti vykonávat správným způsobem anebo zda by neměl více odejít zpět do třídy mezi studenty či školy než ze setkání v zasedacích místnostech evropských institucích.