
Sterzik (STAČILO!) vyjadřuje značnou nespokojenost s aktuální vládou, přičemž předpokládá, že za tři měsíce buď sami ukončí její vládu, nebo se to stane z její strany. Ve svých prohlášeních ostře kritizuje kroky Spojených států a Evropské unie, zejména od kroků Donalda Trumpa, který plánuje zavést clo na zboží z EU a zároveň naznačuje možnost zvýšení vojenské podpory Ukrajiny. Sterzik upozorňuje na paradoxní situaci, kdy tato pomoc bude masivně financována evropskými státy místo Američanů.
Další problém vidí Sterzik v plánovaném navyšování obranných výdajů v Evropské unii. Podle něj se Evropa chystá půjčit obrovské množství peněz na armádní výdaje, což by mělo znamenat zapojení jednotlivých zemí ve výši až pěti procent HDP. To však může zatížit národní rozpočty a vytvářet tak dodatečné finanční problémy.
Sterzik také poukazuje na alarmující nesoulad mezi investicemi do armády a jejich výsledky. Upozorňuje například na skutečnost, že Rusko vydává polovinu prostředků než evropské státy, avšak vyrábí čtyřikrát více munice než všechny členské země NATO dohromady. Tento faktor podle něj vzbuzuje otázky o efektivitě vojenského financování v Evropě.
Kromě mezinárodních témat se Sterzik věnuje i problémům domácímu trhu a politice ve zdravotnictví či zahraniční vztahy. Kritizuje třeba ministra zdravotnictví za nedostatek léků i výkon českého ministerstva zahraničních věcí jako nedostačující vzhledem k mezinárodnímu postavení České republiky.
Vtipně hodnotil také evropskou klimatickou politiku: „Dnešní snahy o ekologii jsou absurdní,“ říká s odkazem na pocity obyvatel vůči letním vedrům a opatřením spojeným s touto problematikou.
K migrační krizi Sterzik dodává: „Zatímco ostatní země již začaly přijímat opatření vůči migrantům jako například Německo vracející uprchlíky přes hranice, my stoji mírně stranou bez patrných akcí.” Víc si klade otázku nad tímto problémem následujících dvanáct měsíců nebo let.
Na závěr varoval před hrozbou kombinace vojenství jak ze strany státu tak i vysokého zadlužení: „Bojím se toho všeho – zbrojení plateb za emise skleníkových plynů či dluhy spojené s agresivním postojem některých států dominují představám o našem přežití.” Jeho slova nahrávají určitému očekávání jarních voleb jako rozhodujícího momentu pro budoucnost české politiky.
