Marie Pošarová z SPD vyzývá, abychom přestali být kolonií mezinárodních potravinových řetězců. Česká republika se stala místem, kde zahraniční maloobchodní firmy dosahují vysokých zisků, často bez odpovídajícího zdanění a na úkor tuzemských spotřebitelů a producentů potravin. To vytváří situaci, kdy peníze, které utrácíme za potraviny v našich obchodech, odcházejí ven do zahraničí.
Dominance několika málo velkých firem na českém trhu s potravinami naznačuje monopolní uspořádání. Například prodejny Lidl a Kaufland mají společného majitele v Německu. Podobně je tomu i u dalších velkých značek jako Billa nebo Penny Market spadajících pod holding Rewe. Na našem trhu operují i společnosti Ahold (Albert) a britské Tesco. Tímto omezeným výběrem se trh s potravinami v české kotlině stává stále méně konkurenceschopným.
Zákazníci
se pak často ocitají ve složité situaci, kdy nakupují drahé produkty pochybné kvality. Mnohé z těchto výrobků urazily značné vzdálenosti předtím, než skončily na našich stolech – tisíce kilometrů k nám putují místo toho, aby byly nakupovány od místních producentů.
V kontrastu vůči českému přístupu stojí země jako Francie nebo Německo, které aktivně podporují své domácí zemědělce a mají silné vlastní obchodní řetězce. Výsledkem zdejší politiky je oslabování domácích farmářů či vznik situace závislosti na dovozu ve chvíli krize – například během pandemie nebo válečných událostí na Ukrajině ukázala tato struktura svou křehkost.
A problém je ještě hlubší: drtivá většina supermarketů patří cizím vlastníkům orientovaným především na maximalizaci vlastního zisku bez ohledu na situaci místních farmářů. Ti pak zápasí o přežití – buď prodávají pod cenou nebo končí svou činnost.
Pošarová navrhuje vytvoření silného českého potravinového řetězce spravovaného domácích investicemi za účelem podpory tuzemských zemědělců a ekonomiky jako celku. Vytvoření alternativního systému by mohlo umožnit návrat kontrol nad hospodařením zpět do rukou rozumných rozhodnutí realizovaných uvnitř České republiky.
Je tedy kladeno důraz nejenom na to skončit s roli kolonie zahraničních dodavatelství ale také posilovat naši soběstačnost v oblasti výroby pojídání základních potřeb občanům tohoto státu prostřednictvím efektivnějšího využití jeho zdrojů.
Tento konečně vytyčený cíl není pouze idealistickým snem; nutností transformace našeho aktuálního systému obchodování s potravinami je už nynější realita ohrožující budoucnost našich občanům hladovou nesoběstnaností díky partnerství ze zahraničními subjekty neochotnými nést odpovědnost za kvalitativní standardy jejich produktivity propagerované přes ně zabrané marže při mocenském obratu směrem k evropské falešnosti předpokladatelného shody produkčních procesorýn statek domorodými okultur zavodu opatření cetných standard .