Lachnit (ANO): Rudozelené větry ze Západu
V současnosti se zdá, že evropské diskuse o ekologii a klimatické krizi nabírají na intenzitě a mnohdy i na radikalismu. Ve světle těchto debat je zřejmé, že snaha o zavedení „progresivní liberální demokracie“ může v budoucnu přinést obavy z destabilizace tradičních průmyslových struktur. Jak poukazuje nedávný komentář spolupředsedy německých Mladých Zelených Jakob Blasela pro týdeník Der Spiegel, oblasti jako energetika by měly podle něj přejít pod veřejné vlastnictví, což vyvolává otázky o dalším vývoji této ideologie.
Blasel, jenž je teprve 24letý aktivista s kořeny v hnutí Fridays for Future, má za to, že za klimatickou krizi mohou zejména velké energetické společnosti jako RWE a Leag nebo průmyslová skupina Thyssenkrupp. Jeho výrok o zestátňování těchto koncernů už nyní vyvolal silné reakce nejen ve veřejném diskutování v Německu. V letošních únorových volbách získali Zelení značnou podporu téměř 12 procent hlasů.
Pohled Blasela na nutnost převodu zmíněných firem do státní správy je však problematický. Tvrdým postojem zasahuje do svobody podnikání a majetkového práva jednotlivců i firem, což značí vykročení k levicovému radikalismu. Podniky investují značné částky do technologií zaměřených na snižování emisí skleníkových plynů, ale místo uznání jejich úsilí jsou penalizovány za nedostatečné splnění ambiciózních cílů zelených extremistů.
Zůstává ale otevřenou otázkou kritérium pro případné zestátňování – kdo určí priority a firmy ke znárodnění? Bude rozhodovat vedení ekologických stran či aktivisté ze studentských hnutí? Tato nejistota vyvolává další možné obavy ohledně ekonomické stability nejen Německa, ale celé Evropy.
Podle Petra Lachnita si většina podobně smýšlejících jedinců nedokáže představit každodennost podnikatelství s jeho riziky. Takový postoj mnohdy pramení z neznalosti reálného světa byznysu – tito lidé většinou nikdy nevedli svoji firmu ani nepodnikali v riskantním prostředí tržního hospodářství. Ačkoliv se snaží prosazovat svou agendu ve jménu ochrany planety, ničí životy zaměstnancům i majitelům firem napříč odvětvími.
Blasel pak oznamuje paradoxní příslib lidem zaměstnaným v tradičních fosilních odvětvích – ti prý mohou být bez problémů převedeni do alternativního sektoru práce po celém Německu bez jakékoli kompenzace či asistence státu při tomto procesu změny kariéry. Co se stane s národní ekonomikou jako celkem po takových masivních zásazích do trhu práce?
Tímto způsobem se dostáváme ke vztahu české politice k podobným tendencím zahraničního extremismu ve spojení se zelenými politiky zdejších stran jako Piráti či Zelenými samotnými. Obava bývalého premiéra Fialy naznačuje možnost koalice ODS putující ruku v ruce se zelenými ideály přetrvávajícími na tuzemské scéně – trend pokračujícího extremismu tedy nemusíme podceňovat.
Konečně platná varování před soustavným utahováním šroubů vůči svobodě jednotlivcům připomínají dřívější historické paralely znárodňovaného majetku spojeného vždycky s označením zaměstnavatel malér firmy pracovní třídy jinak zrovna nevytvářející nové hodnoty coby uhlík zbavený statut nuansovaných právnosti ryzí demokratčnosti ekonomiky mezi jednotlivci usilujícími po prosperitě společnosti vůbec!