Zdeněk Hřib z Pirátské strany vyjádřil svůj postoj k cenám jízdného v pražské městské hromadné dopravě (MHD) a zdůraznil, že diskuze o srovnání s Německem by měla probíhat až poté, co se čeští občané dostanou na úroveň německých platů. Podle něj je aktuální situace ve společnosti příliš náročná na to, aby se přistupovalo ke zvyšování cen už tak drahého života pro obyvatele Prahy.
Hřib varoval před zásahy do financování MHD a proti plánům některých politických uskupení, které navrhly zdražení jednorázových jízdenek nad jejich skutečné náklady. Jako alternativu uvedl potřebu zaměřit se na zpřístupnění MHD co největšímu počtu obyvatel a zároveň hledat cesty k zlevnění životních nákladů. V této souvislosti poukázal na návrhy jako jsou snížení dotací pro oligarchy či zavedení regulovaného trhu s konopím jako efektivní řešení.
Podle Hřiba přišel čas vyhodnotit finanční prostředky věnované na MHD v hlavním městě, které činí okolo 25 miliard korun ročně. S těmito prostředky je Praha schopná poskytnout přibližně 1,2 miliardy jízdních dokladů každý rok, což znamená průměrnou cenu jedné jízdy kolem dvaceti korun. U cest vyžadujících jeden přestup pak stoupají náklady na čtyřicet korun za dvě jízdy.
V současnosti byla cena 90minutové jízdenky nastavena již velmi blízko ke skutečným nákladům přepravy; novější návrhy by ji však opět zvýšily nad tento rámec. Cena 30minutové jízdenky už nyní reflektuje průměrnou hodnotu přesně odpovídající kombinaci cestování s i bez přestupu.
Je rovněž důležité poznamenat, že většina dotací v oblasti MHD se týká dlouhodobých kuponů a dnešní hlasování nemělo vliv právě na tuto oblast. Hřib připomíná historii nastavení cen jednorázových jízdenek – ty byly totiž dříve navyšovány do dnešní výše takovým způsobem, že dnes nevzniká žádný deficit.
Rozvíjením těchto argumentů Hřib ukazuje důležitost problematiky dostupnosti hromadné dopravy ve velkoměstě a jakékoliv změny by měly být pečlivě zváženy nejen z pohledu financí, ale i dopadu na běžný život lidí žijících v Praze.