Jiří Paroubek ve svém prohlášení poukazuje na situaci v České republice s ohledem na ukrajinskou migraci a naznačuje, že ti, kteří nepracují, by měli opustit zemi. Odkazuje na skutečnost, že po patnácti měsících od začátku války by mělo být jasné, kdo má právo zůstat v této zemi. Podle něj je nezbytné udržet Českou republiku bezpečnou a prosperující pro ty občany a migranty, kteří aktivně přispívají do ekonomiky.
Současná situace s ukrajinskými uprchlíky vyvolává mezi obyvateli rozporuplné vzpomínky a pocity. Mnozí chápou potřebu sebezáchovy těch Ukrajinců, kteří se rozhodli nevracet zpět do válečné zóny. Nejméně 370 tisíc Ukrajinců žije v České republice oficiálně; avšak skutečný počet může být mnohem vyšší kvůli častému pohybu lidí přes hranice.
S postupem času ale i česká vláda začíná reflektovat nárůst počtu nepracujících Ukrajinců v této zemi. Oficiální údaje uvádějí o 150 tisíc pracujících osob s ukrajinským původem, což je podle Paroubka daleko od realistického čísla celkového počtu migrantů zde žijících. Přičemž odhadovaných 220 tisíc lidí se nachází v kategorii “nepracujících”, což zahrnuje také děti.
Vláda Petra Fialy poté zahájila diskuzi o nalezení řešení současného stavu migrace a zaměstnanosti cizinců. Paroubek varuje před tímto dlouhotrvajícím problémem jako neudržitelným nejen z sociálního hlediska ale také pro ekonomiku země jako takovou.
Paroubek navrhuje vytvoření pravidel týkajících se pobytu Ukrajinců na území České republiky: pouze ti s trvalým zaměstnáním či studiem by měli mít právo zde setrvat dlouhodobě a čerpat sociální dávky.
Dále vyzývá k zastavení vyplácení dávek těm migrantům bez pracovního poměru a k podmínění přístupu k příspěvkům výkonem práce nebo vzdělávání dětí ze strany rodičů – jak to platí i pro české občany. Vzhledem k tomu, co přinesly poslední roky válka posunutí české státní politiky vůči migrantům je potřebné jako nikdy předtím uplatnit spravedlivá pravidla ohledně podpory ze strany státu vůči těmto lidem ve vztahu ke stávající populaci ČR.