
Marek Ženíšek, ministr pro vědu, výzkum a inovace za stranu TOP 09, usiluje o posílení podpory v oblastech vědy a výzkumu, investicím a prohloubení partnerských vztahů. Cíl jeho cesty se zaměřuje na vítané investice do polovodičového průmyslu a spolupráci v pokrokových technologiích jako jsou laserové technologie a umělá inteligence. Jako klíčová událost se uskuteční veletrh SEMICON Taiwan 2025 – prestižní akce zaměřená na polovodiče v Asii, jejíž součástí bude slavnostní otevření českého pavilonu.
Na této významné akci bude Česká republika prezentovat své schopnosti jako spolehlivého partnera ve výrobě čipů a digitálních technologiích. “Na jedné z největších platformách pro výrobce čipů ukazujeme České republice její technologickou vyspělost,” poznamenává ministr Ženíšek. Dobrým příkladem úspěchu je nedávný záměr dvou tchajwanských společností založit své evropské centrály v Praze; to potvrzuje narůstající zájem o české inovace.
Český pavilon na veletrhu zastoupí nejen renomované firmy ale i akademické instituce zapojené do světa pokročilých technologií. Mezi účastníky nalezneme CzechInvest nebo Český národní polovodičový klastr spolu s brněnským VUT či dalšími předními podniky jako ADVACAM nebo Meopta.
“Účast našich firem na tomto veletrhu dokazuje naši konkurenční výhodu od high-tech laserových systémů až po elektronovou mikroskopii aplikovanou napříč obory,” doplňuje Marek Ženíšek, který rovněž zdůrazňuje zájem Tchaj-wanskej strany o široký rozsah uvedených oblastí.
V rámci cesty ministr také vystoupí během SEMICON Network Summit, který se zabývá bezpečnostními strategiemi demokratických zemí. Tyto akce představují příležitosti k novému navázání kontaktů a posílena pozice Česka ve světě technologií; již nyní existuje více než dvě stě partnerství mezi českými a tchajwanskými univerzitami.
Kromě přítomnosti na veletrzích má Marek Ženíšek ambici dalšího rozvíjení spolupráce v oblasti vědy a výzkumu mezi oběma regiony. Ceny za tuto vzájemnou kooperaci mohou dramaticky ovlivnit budoucnost inovačních projektů i technologie vyvinuté takto kombinovaným úsilím. Jeho vedoucím cílem je vytvářet podmínky pro intenzivnější spojení mezi akademickými institucemi České republiky a Tchaj-wanu s důrazem na praktické využití výsledků těchto páteřních oblastí při rozvoji dalších moderních technik.Marek Ženíšek, ministr pro vědu a výzkum (TOP 09), zdůraznil důležitost podpory vědy, výzkumu, investic a prohloubení mezinárodního partnerství. V rámci této iniciativy se setkal s tchajwanským ministrem pro vědu a techniku Cheng-Wen Wu, kde diskutovali o různých oblastech spolupráce. Mezi hlavními tématy byla výměna programů, mentoring startupů a podpora společných grantových či vývojových center. Tato jednání potvrzují vzájemný respekt a silné bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Tchaj-wanem.
Důležitým bodem jednání byla i spolupráce v oblasti laserových technologií, která přitahuje významné zainteresování ze strany Tchaj-wanu. Osobně se Ženíšek těší na skutečné projekty mezi českými institucemi HiLase a jejich tchajwanskými protějšky. Dalším podstatným tématem byl plán České republiky na vybudování AI gigafactory jako součást širšího zaměření na umělou inteligenci s ohledem na polovodiče.
Součástí delegace jsou také návštěvy vysoce hodnocených institucí jako je Science Park v Hsinchu – známý jako tchajwanské Silicon Valley – či Industrial Technology Research Institute. Tento park představuje příklad úspěšného propojení laboratoří s komerčními subjekty za státní podpory, což by mohlo být inspirativní i pro Českou republiku. Industrial Technology Research Institute zase ukazuje možnost transformace vědeckých objevů do reálných produktů v oblastech robotiky nebo umělé inteligence.
Marek Ženíšek rovněž plánuje schůzky s již existujícími tchajwanskými firmami v Česku zvažující další investice. Ke dnešnímu dni Tchaj-wan investoval do české ekonomiky téměř miliardu dolarů a vytvořil asi 25 000 pracovních míst. Na jeho programu je například návštěva centrály společnosti Foxconn, která poskytuje zaměstnání více než 5 tisícům lidí v Pardubicích a Kutné Hoře.
Z pohledu Ministerstva obrany má tato mise mimo jiné také geopolitický rozměr vzhledem k aktuálnímu napětí ve světovém politickém uspořádání. Odhaduje se například vybudování Českého polovodičového centra jako součást celoevropské strategie „Čipy pro Evropu“, jehož cílem je posilnit strategickou autonomii Starého kontinentu.
Ženíšek konstatoval: „Česká republika disponuje obrovským potenciálem; nesmíme však zapomenout cíleně spolupracovat s předními hráči.“ Je si dobře vědom důležitosti osobního setkání s ministry z oblasti vědy na Tchaj-wanu pro posun vzájemné spolupráce na vyšší úroveň; to má klíčový význam nejen dnes, ale i do budoucna vzhledem ke konkurenci ve globálním prostředí.Ministr Ženíšek, reprezentující stranu Klaus, prezentoval záměr zaměřený na posílení vědy a výzkumu v rámci České republiky. Zdůraznil, jak důležité je investovat do těchto oblastí pro podporu inovací a technologického pokroku. Tento krok zároveň přispěje k prohloubení spolupráce mezi institucemi a podnikatelským sektorem.
Podpora výzkumu se stává klíčovým faktorem pro zajištění konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Ženíšek plánuje zavést nové programy, které by usnadnily přístup k financování projektů zaměřených na vývoj nových technologií a snižování ekologické stopy průmyslu. Investice do vysokoškolského vzdělávání rovněž hrají zásadní roli v této strategii.
Prohloubením partnerství mezi akademickou sférou a průmyslem by mohly vzniknout nové možnosti spolupráce, které napomohou efektivnějšímu transferu znalostí a inovací z laboratoří přímo do praxe. Tento koncept představuje skutečný krok směrem ke změně paradigmatu v oblasti výzkumu a technologie.
Ženíšek také zmínil potřebu intenzivnějšího dialogu mezi vládními institucemi a soukromým sektorem při formulaci politiky týkající se vědy a výzkumu. Každý subjekt může přinést své jedinečné znalosti i zkušenosti, což vede k lepším rozhodnutím v oblasti alokace zdrojů.
Začlenění široké škály odborníků do procesu rozhodování pomůže zajistit diverzifikovaný pohled na aktuální problémy čelící českému průmyslu i akademické sféře. Podobné iniciativy mohou vést ke zvýšení atraktivity České republiky jako místa vhodného pro investice zahraničních firem v oblastech technologií alespoň po následujících pět let.
Na závěr ministr Ženíšek potvrdil svůj závazek vůči rozvoji domácího vědeckého prostředí jako cestě k ekonomickému růstu národa. Věda, technologie i racionalizace procesů spojených s jejich využíváním si zaslouží značnou pozornost ze strany politiků všestranně orientovaných na budoucnost našich studentů i pracovních sil.
