Návrh státního rozpočtu, který předložila vláda na rok 2026, podle názoru Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM) neřeší zásadní problémy obyvatel. Strana se ostře vymezuje vůči plánovanému schodku ve výši 286 miliard korun, který se zdá být iracionální v období hospodářského růstu a navíc překračuje letošní údaje o přibližně 45 miliard. Tento návrh rozpočtu chybí v mnoha ohledech, což ukazuje na neochotu vlády reflektovat skutečné ekonomické potřeby země.
Dramaticky roste zadlužení České republiky a s ním i náklady spojené s obsluhou státního dluhu, které by měly v roce 2026 přesáhnout centrální hranici 100 miliard korun. Tato suma odpovídá téměř celoročně vyčleněným prostředkům na Ministerstvo dopravy. Alarmující je také struktura deficitu; víc než 40 miliard je tvořeno přebytkem běžných výdajů nad kapitálovými investicemi. Stát se tedy zadlužuje nikoli kvůli investicím do budoucna, ale za účelem pokrytí provozních nákladů.
Plánované zvýšení výdajů na obranu nad úroveň dvou procent HDP představuje z hlediska KSČM nebezpečný krok na úkor jiných klíčových oblastí, bez adekvátní veřejné kontroly použitých prostředků. V oblasti dopravy by měl následovat významný pokles financování o přibližně 23 %, což by mohlo mít negativní dopad na modernizaci důležité infrastruktury a zamezit získávání evropských dotací v této oblasti.
Nedostatek financí má rovněž postihnout Ministerstvo školství; škrtání více než deseti miliard mělo za následek převod části nákladů do rukou krajů a obcí. Tím může dojít k prohlubování regionálních rozdílů a hrozbě nerovného přístupu ke kvalitnímu vzdělání pro děti po celé zemi.
Komunistická strana Čech a Moravy jednoznačně odmítla navrhovaný rozpočet jako krátkozraký dokument bez jakýchkoli prorůstových iniciativ či investic do budoucnosti. Podle jejích představitelů jsou současné škrty pouhým odsouváním problémů do dalších let bez reálného řešení situace. KSČM tak apeluje na novou garnituru po říjnových volbách k radikálnímu přepracování rozpočtu.
Jedním z klíčových požadavků KSČM je podpora stabilních investičních projektů místo účetních triků nebo nesystémových rozhodnutí vedoucích jedině k dalšímu nárustu dluhu bez skutečné hodnoty pro obyvatele země. Česká republika potřebuje efektivní politiky zaměřené nejenom na udržitelnost rozvoje, ale také důraznější aktivaci nových možností růstu skrze diferencované dotační programy nebo inovativní investiční strategie pro příští léta.