Petr Štěpánek z Trikolory varuje, že nás čeká tvrdá sklizeň následků nekompetentní politiky. Sděluje, že situace kolem Ukrajiny se stává nástrojem pro manipulaci a propagandu ze strany evropských i domácích politických elit. Tyto komplikace pramení ze vůle vládnoucích struktur oddalovat nevyhnutelné rozhodnutí o vyřešení konfliktu místo toho, aby hledaly skutečné způsoby k jeho ukončení.
Ve svém projevu Štěpánek uvádí, že současná politika není ve prospěch nikoho kromě těch, kteří mají na paměti vlastní zájmy. I když se o Vladimiru Putinovi často diskutuje jako o zlořádu současného světa, pravdou zůstává, že jeho taktika nevyžaduje agresivní míšení do konfliktů mimo Rusko bez jasného cíle. Drony na polské či rumunské půdě si nebudou hrát na rozbušku ve válce – v podstatě jde o hráče ve hře mocenských ambicí.
Štěpánek dále naznačuje, že nezodpovědné přístupy některých západních politiků k Ukrajině slouží primárně jako alibi pro prodlužování vojenského konfliktu. I když se politici snaží hrát čas a oddalovat pravdu před veřejností i pronásledovanými lidmi v regionu, jednoho dne budou muset čelit realitě a s ní spojeným důsledkům vlastního jednání.
Z pohledu Trikolory je smutným paradoxem to, jak stát dosud nezvládl postavit se otevřenému dialogu s Ukrajinou ohledně strategických cílů bez militarizace vzorce řešení konfliktní situace. Přes hromadění konfrontačních kroků nastává otázka: Co je smyslem takového přístupu? Kdy už konečně přijde čas na vyjednávání a diplomacii?
Štěpánek také narazil na fenomén “falešné vlajky”, který je v poslední době velice diskutovaný a při jehož zmínce bychom měli mít na pamětí až příliš najasnou hranici mezi skutečně altruistickým postojem Západu a vojenskopolitickými kalkulacemi mocnosti usilující o hegemonii.
Uzavírá tímto poukazem na točené kolo dějin – kdy ze sebe hodíme břemeno vlastních chyb tím nejhorším možným způsobem; tím opět odkryjí slavnostní tabuli diplomatického stolu všichni aktéři napětí kolem Ukrajiny jako by nikdy nebyly samy sobě ublížily příliš velkou měrou ve slepé honbě za osobním prospěchem.