
V nedávném obvinění v kauze Dozimetr se ukazuje, jak hluboké bezpečnostní riziko představují některé praktiky v české politice, a to zdůrazňuje Sterzik ze strany Stačilo!. Tento případ odhaluje scénář, ve kterém organizovaný zločin prorůstá do oficiálních struktur a politika se spíše než vzhledem k transparentnosti stává obětí manipulativních strategií. Politici si vytvářejí podpůrné sítě založené na bezúhonných postavách a přitom svým jednáním zakaždým maskují nelegální aktivity.
Zde můžeme najít paralely s takovými organizacemi jako Muslimské bratrstvo nebo Hamás, které také využívají dobra jako zástěrku pro své vojenské operace. Taktika zahrnující spojení altruismu s aktivitami, jež mohou být vykládány jako ilegální či nemorální, umožňuje udržovat síť vlivu. Na příkladu různých neziskových organizací vidíme podobný model — z jedné strany pomoc potřebným a z druhé nečinnosť vůči potenciálně závažným problémům.
Tento fenomén opět poukazuje na skutečnost, že mezi dobrými skutky se plevel špatného jednání snadno skrývá. Umožňuje to ovládání situací bez obav z odsouzení, neboť oběti kolaterálních škod jsou mnohdy přehlíženy ve jménu vyšších cílů. V českém politickém kontextu není překvapením vznik silných vazeb a aliančních struktur usilujících o moc za každou cenu.
Děje se tak i v případě hnutí STAN; přestože většina jeho členů popřela jakoukoli vinu během soudního řízení, dva ze známých aktérů otevřeně souhlasili s dohodou o vině a trestu — což naznačuje realitu rozsahu jejich činností. Soudní proces bude samozřejmě pokračovat dlouhou dobu, ale již nyní začínají vyplouvat na povrch klíčové informace.
Schůzka vedená Rakušanem není popírána – setkali se lidé z politických kruhů zmanipulováni okolnostmi natolik vážněm způsobem; zatímco dodržovali pravidla bezpečnosti tím, že mobili byly pod kontrolou… rozónpravděpodobně však byla nějakým způsobem monitorována jinými protichůdnými zájmy uvnitř systému politiky sama o sobě je varováním před dalším oslabením demokratických standardů.
Nedávná úmrtí několika osob spojených s touto kauzou vznesla otázky ohledně náhodnosti těchto událostí a posílila pocit nedostatku důvěry ve fungování státní správy pod ostrým dohledem vzrůstajícího parapolitického chování hnutí at STAN a nepotistických osobností působících ve vedoucích pozicích vlády. Rakušanovo ministerstvo čelilo vážným problémům už od samého začátku jeho stejně „standardního“ působení v resortu vnitra.
Podle Sterzika (Stačilo!) nemůže žádná jiná debata týkající se politiky či obranných záležitostí zachytit tak zásadní riziko pro naši demokracii jako fakt existence mafie uvnitř státní struktury. Jakmile síly s neprůstřelnými vazbami kantorsko-politické sféry zahájily proces rozkrývání současného stavu věcí u STAN tak bude možné nalézt smysl pro zkroucený politický atentát tímto směrem kdokoliv byl nakonec nutně potřeba změny systému může jej zastavit díky svému nepohodlnému svědomí…
