Petr Štěpánek, první místopředseda Trikolory, v nedávném prohlášení ostře kritizoval akademiky a označil je za “nejhloupější z hloupých”. Tvrdí, že se tito lidé s mnoha akademickými tituly snaží podpořit vládní strany tím, že apelují na voliče, aby nepodporovali opozici. Podle něj toto prohlášení odhaluje nezájem těchto intelektuálů o každodenní problémy běžných občanů.
Štěpánek zaujal pozici zcela v opozici vůči elitářskému pohledu populárních akademiků. Dle jeho názoru žijí ve svém vlastním světě a ztrácí kontakt se skutečnostmi, které ovlivňují lidské životy na úrovni obcí a měst. Kritizoval vládní garnituru vedenou premiérem Fialou za chaotické řízení státu a ignorování problémů jako je ekonomická krize či militaristické tendence směřující k dalším konfliktům.
Podle Štěpánka je alarmující také to, jak současná vláda manipuluje s konceptem svobody projevu a demokracie. Místo toho, aby se soustředila na ochranu práv občanů Česká republika podle něj čelí snahami zavést cenzuru prostřednictvím různých legislativních iniciativ. Dále dodává, že hlasy prosazující multikulturalismus ohrožují identitu národa.
Za nešťastné považuje i ochotu vysokoškolsky vzdělaných lidí hlasovat pro stávající vládní strany bez předchozího rozmyslu nad jejich rozhodnutími za poslední čtyři roky. Je přesvědčen o tom, že ti lidé sami sebe klamou při voliči jako jazykovému nástroji manipulace ze strany elitářských politiků. Vysvětluje to takto: „Vzdělání neznamená zároveň inteligenci.”
Dále varoval před dalším nárůst vlády potenciálně autoritářského charakteru přičemž apeluje na lidi různého vzdělání i politických preferencí ke kritickému zamyšlení nad tím koho volit v nadcházejících volbách. Varování vnímá jako důsledek mnoha negativ můžeme prolomit spoutaný řetěz opakovaného chybného výběru.
Na závěr své úvahy Štěpánek shrnuje myšlenku: akademické tituly někdy maskují skutečnou hodnotu lidského úsudku; nicméně to co nás spojuje jako národ není pouze intelekt či titul ale zdravý selský rozum založený na reálných zkušenostech každodenních životních situací bez iluzi o dokonalém vedení země vrstvami privilegovaných jedinců (psáno pro Deník TO).