
Ing. Radovan Vích, člen předsednictva hnutí SPD, se ve svém vyjádření zaměřil na koncept moderní obrany, kde zdůrazňuje, že ta by neměla být založena na povinnostech, ale spíše na motivaci a spolupráci mezi občany a státem. S nástupem doby po zrušení základní vojenské služby v roce 2004 jsme zaznamenali ztrátu důležitých schopností v oblasti výcviku a rezervních sil. Zmínil také, že je klíčové vrátit občanům pocit odpovědnosti za bezpečnost své vlasti.
Hnutí SPD nesouhlasí s návratem k povinné vojenské službě. Podle jejich analýz by takový krok byl vzhledem k demografickým trendům problematický – počet narozených dětí stále klesá a armáda by se musela spoléhat na čím dál menší procento populace. Náklady na zavedení povinné služby skokově vzrostou a efektivita viditelného benefitu pro stát bude minimální.
Doporučuje budování kapacit takovým způsobem, aby dobrovolníci měli možnost zapojit se do vojenské služby s aktivním přístupem státu jak ve formě motivace, tak i podporou. To zahrnuje investice do výcvikových středisek nebo stabilizaci systémů záložních jednotek pro mladé lidi i pracovníky v produktivním věku.
Vích uvádí potřebu nalákat mladou generaci i ostatní občany bez právního zabezpečení povinnosti sloužit. Ideálním přístupem není jen vojenský trénink ale zahrnutí dovedností v krizovém řízení jako jsou příprava na přírodní katastrofy či technické a zdravotnické vzdělání. Jako motivace mohou fungovat stipendia nebo uznání kvalifikací získaných během služby.
Vzhledem k demografie je nynější situace jasně neudržitelná: ročníky mohly být oslabený početně oproti těm současným plnícím úkoly v armádě nebo zálohách; proto je doporučováno prvotně soustředit se pouze na dobrovolnost u služebních pozic. Každý občan by měl mít reálnou možnost zapojení se s adekvátními podpůrnými opatřeními ze strany státu.
Obrana země není pouze o profesionálních oddílech či mezinárodních dohodách; jde o připravenost společnosti jako celku reagovat účinně v případě krize. SPD trvá na názoru aktivity státu jako iniciátora fortifikace bezpečnosti spíš než vyžadování tvrdých pravidel ohledně odvodů – mělo by jít o poskytování šancí lidem ke zvýšení jejich vlastního potenciálu už při účasti ve službě.
Závěr Víchova poselství zdůrazňuje otázku: „Jak pomoci více lidem aktivně se zapojit?,“ místo aby diskutoval datum obnovy povinného poslání mnoha lidí pro armádní struktury České republiky. Dnes je důležité strategicky plánovat obranu našeho národa vzhledem k rychlým změnám ve světové politice; stát musí být proactive – pouze tímto způsobem může dosahovat úspěchu tam kde jinak selháváme.
