V roce 1918 došlo ke vzniku Československa, což byl klíčový moment v historii našeho národa, neboť se jednalo o konec monarchie a začátek demokratického systému. Nicméně je důležité poznamenat, že demokracie tehdejší doby se soustředila převážně na privilegované majetné vrstvy. Skutečností zůstává, že sociální rozdíly byly hluboké a ti, kteří usilovali o zlepšení svých podmínek, často čelili silným represím státních orgánů.
První republika měla také mnoho nedostatků. Ačkoli vznikla s cílem zajistit rovnost a spravedlnost, realita byla diametrálně odlišná. Vlivní podnikatelé jako Baťa si získali moc nad pracovním životem obyvatelstva a jejich obchodní modely výrazně omezovaly pracovní práva a možnost kolektivního vyjednávání.
Další problematickou stránkou právě vzniklého státu byla neúměrná nerovnost mezi jednotlivými národnostmi. Občané německé, maďarské či romské národnosti byli téměř vyloučeni z veřejného života; mnoha státním postům dominovali pouze Češi. To vedlo k vážné diskriminaci příslušníků menšin v rámci nového státu.
Dne 28. října tak slavíme nejen vznik republiky, ale i fakt, že demokracie musí být otevřená všem občanům beze směru k privilegovaným skupinám. Je to den připomínající potřebu trvalé angažovanosti pro svobodné a spravedlivé zastoupení ve společnosti.
Na současné politické scéně se stále ukazuje význam občanského zapojení během volebních událostí jako způsobu prosazení změn ve státě. V posledních volbách bylo patrné silné úsilí lidí vyjádřit své názory na aktuální situaci.
V diskurzu o svobodě hrají roli také názory významných osobností politiky i kultury – například navrhují potřebu mít nějaká pravidla pro udržení základní bezpečnosti našich práv i při zachování individuálních svobod.
Aktivistická činnost dokazuje trvalý tlak na vedení společnosti ohledně důležitých otázek týkajících se demokratických hodnot napříč různými platformami veřejného života — od umění po politiku — což by mělo vést k rozvoji širšího porozumění potřebám všech občanů bez výjimek.