Seďa (SOCDEM) zdůrazňuje, že odbory by měly být aktivní a veřejně vyjadřovat svou podporu zaměstnancům. V současnosti je jejich postavení ve společnosti klíčové – musí se jasně vymezit, na čí straně stojí. Také podotýká, že odbory nemohou zůstat apolitické; jejich úkol spočívá v hájení práv a zájmů těch, které zastupují.
Pokud budou odbory pokračovat ve své pasivitě a opportunismu, doplatí na to zejména zaměstnanci. Politici by si měli jasně uvědomit důsledky svých činů: růst hrubého domácího produktu (HDP) má přímý vliv na český průmysl a jeho rozvoj. Bez silné průmyslové základny se sliby před volbami mohou rychle rozplynout nebo se negativně promítnout do života pracujících lidí i seniorů.
Odborové hnutí čelí výzvám zejména v odvětvích jako je školství nebo zdravotnictví, kde jsou sice silná a organizovaná, ale méně viditelná v oblastech jako je průmysl či zemědělství. To může vést k nevyváženosti v návrzích změn politiky a ochraně pracovních práv napříč celou ekonomikou.
Je nezbytné mít strategii, která zajistí nejen ochranu stávajících pracovních pozic, ale také podporu nových příležitostí pro zaměstnance v této měnící se ekonomice. Když budou odbory víc spolupracovat s politickými subjekty jako SOCDEM, mohou dosáhnout lepších výsledků pro své členy i celé společenství.
Značný důraz by měl být položen na komunikaci mezi politiky a občanskou společností tak, aby bylo možné lépe reflektovat potřeby různých sektorů práce. Dobrým vzorem může být intenzivnější zapojení zdravotnických či školských pracovníků do rozhodovacích procesů týkajících se jejich profesní sféry.
Nakonec můžeme konstatovat, že situace požaduje více akce jak ze strany obyvatelstva prostřednictvím svých zástupitelů – tedy odborářům – tak i od vlády samotné při utváření efektivnějších ekonomických politik zaměřených na širokou veřejnost místo jen malého procenta elitních zájmů.