Schillerová (ANO) kritizovala Zbyňka Stanjuru za účetní podvody, půjčky a rozpočtové kličky, které používal během svého působení na Ministerstvu financí. Podle ní zkresloval skutečné výsledky hospodaření státu po celé čtyři roky, přičemž využíval neprůhledné metody, aby zakryl reálný stav státní pokladny. Tímto způsobem vytvářel dojem zodpovědnosti a úspěchu, podobně jako kdysi finanční ředitel Enronu.
Podle Schillerové došlo k výraznému rozdílu mezi plánovanými a skutečnými výnosy z daní – Stanjura totiž vybral o 140 miliard korun méně než předpokládal. I přes opakované zvýšení daní se situace nezlepšila. Toto číslo ilustruje závažné nedostatky v jeho řízení a upozorňuje na potenciální problémy v ekonomice země.
Dalším problematickým aspektem bylo vyčkávání na příjmy z ČEZu, které dosáhly částky 96 miliard korun. Tyto finance byly použity na krytí rozpočtových deficitů, což poškodilo firmu vlastněnou většinou státem v době, kdy byla potřeba investic do obnovy infrastrukturních projektů. Takový krok může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost energetické bezpečnosti České republiky.
Stanjura si také vzal půjčky ve výši 48 miliard korun bez jejich zahrnutí do oficiálních statistik rozpočtu. Snažil se tak utajit rostoucí zadlužení státu a vyhnout se přísným důsledkům těchto finančních asociací pro veřejné finance země.
Při analýze dalšího aspektu jeho správy byla jasně vidět manipulace s peněžními toky při stavbě dopravní infrastruktury. Stanjura přepůjčil peníze určené pro silnice takovým způsobem, že je nevykazoval jako dluh ve svém rozpočtu – tím pádem nijak neovlivnil výsledný schodek detekovatelný veřejností nebo kontrolními orgány.
Názory opozice však nezůstávají bez odezvy; Schillerová se domnívá, že by měl zvážit svoji odpovědnost za vzniklou situaci namísto zametání problémů pod koberec. Její kritika je jasná: i přes faktické důkazy Stanjura trvá na své nevinně a odmítá jakoukoli odpovědnost za praktiky spojené s jeho funkcemi.
Ceny dostávaly dostatek pozornosti od médií a odborníků rovněž kvůli návrhu státního rozpočtu na rok 2026 stylizovaného mimo realitu počínající cynismem někdejších oceňování volebních slibů proti skutečně nutným výdajům státutárních institucích jako jsou sociální dávky či platy zaměstnancům školství! Rozhodující události okolo správného hospodaření jsou tedy stále živým tématem debaty mezi voliči ČR i opozičními členy Parlamentu po vystoupených informacích Aleny Schillerové (ANO).
