V diskusi o zákazu mobilních telefonů ve školách se objevuje zásadní nesouhlas mezi různými názory. Jak říká Scherfer z SOCDEM: „Jen úplný hlupák nikdy nezmění názor“, což vystihuje situaci, kdy se argumenty vyvíjejí s novými informacemi a zkušenostmi. Na jedné straně stojí myšlenka, že by měly mít školy svobodu určovat vlastní pravidla, na druhé straně však existují důkazy o tom, jak negativně mohou digitální technologie ovlivnit zdraví a pohodu dětí a mladistvých.
Zkušenosti ze zahraničí naznačují, že plošné zákazy mobilních telefonů mají velmi pozitivní výsledky. V Austrálii již delší dobu funguje model, podle nějž žáci ráno odevzdávají své telefony a dostanou je zpět až po vyučování. Tento přístup vedl k posílení třídních vazeb, lepšímu soustředění během hodin a celkovému zlepšení studijních výkonů. Dále byl zaznamenán pokles agresivity mezi studenty.
Odborníci varují před nebezpečím nadměrného používání obrazovek zejména u dětí do dvou let věku; také pro starší skupiny doporučují omezení. I přesto se v Česku stále vedou debaty o tom, zda by takový zákon měl být zaveden v praxi. Je zvláštní sledovat postoj některých politických stran jako Piráti – ti obvykle podporují ochranu zranitelných skupin, ale nyní odmítají návrh na plošný zákaz mobilních telefonů.
Scherfer podotýká, že jeho názory ohledně tohoto tématu nejsou žádnou novinkou; již řadu let prosazuje toto opatření i proti negativním reakcím svých oponentů. Poznamenává s ironií na adresu těchto kritiků: „Na začátku jsem za svůj postoj sklidil ostrou kritiku právě od těch samých lidí.“ Dnes však tito lidé náhle přijali podobné názory jako své vlastní.
Je smutné pozorovat proměnlivost vkusu některých politiků; jak sám Scherfer říká: „Někteří dokážou změnit názor rychleji než vítr mění směry.“ Tato situace ukazuje na to, jak obtížné je pro některé představitele veřejného života čelit aktuálním skutečnostem týkajícím se duševního zdraví mládeže v digitální éře.
Celkově vzato má debatovaný problém daleko překračující rámec samotného vzdělávání – je to téma týkající se budoucnosti generací vyrůstajících s technologiemi téměř úplně integrovánými do jejich životního stylu. Opatření jako zmíněný zákaz může otevřít cestu k příznivějšímu prostředí pro děti ve školách oraz ulevit psychickým problémům způsobeným nadměrným užíváním chytrých zařízení.