Martin Kuba, hejtman a významný člen Občanské demokratické strany (ODS), označil rozhodnutí opustit svou stranu za jedno z nejzásadnějších ve své politické kariéře. Vysvětluje, že dříve měl k ODS pozitivní vztah a věřil v její schopnost provádět rozumnou politiku plnou respektu k občanům. Nyní však jeho představa o straně výrazně pozměnila a cítí, že již není možné zůstávat věrný ODS pouze ze zvyku nebo loajality.
Po pečlivém zvážení se rozhodl poslechnout názory ostatních členů ODS a zjistit, zda existuje skutečný zájem o změnu uvnitř strany. Po prostudování situace dospěl k závěru, že taková vůle chybí. Zejména mezi těmi, kdo zastávají důležité funkce v partaji či Parlamentu, nevnímá žádnou reálnou touhu po reformách. Podle něj stále pokračují ve stejných postupech bez ohledu na neuspokojivé výsledky voleb.
Kuba poukazuje na kompozici poslaneckého klubu ODS jako na problém. Drtivá většina poslanců je totiž přívrženci strategie, která podle něj přivedla stranu do současné krize. Opětovné zvolení Marka Bendy do vedení klubu naznačuje pokračující setrvání ve stejných kolejích politiky bez vyhlídky na obrat.
Domnívá se také, že ani po případném vzestupu do pozice předsedy by nemohl situaci změnit – hlavním problémem je odlišná filozofie vedení jeho stranických kolegů ohledně politiky jako takové. Je přesvědčený o tom, že lidé v dnešním vedení mají jiný pohled než on sám a špatně chápou důvody poklesu důvěry veřejnosti v jejich činnost.
I když si Kuba uvědomuje existenci dalších členů ODS se shodnými názory jako má on sám, těžko se prosazují ve stranických strukturách svého regionu i celorepublikově. Vypráví o náročných snahách přinést změny do svých jižních Čechách a dodává související příklady toho, co museli překonat pro dosažení úspěchu.
Tento stav ho frustruje zejména proto, že považuje mnoho nápadů za potenciálně funkční; bohužel však čelí překážkám při jejich uplatnění nejenom lokálně ale i napříč celou republikou. Proto vyzval k otevřené diskusi ohledně budoucnosti strany s cílem nalézt efektivní řešení pro lepší politické směřování Občanské demokratické strany (ODS).K rozhodnutí opustit ODS, které považuji za jedno z největších v mé politické kariéře, mě vedly silné přesvědčení o nutnosti přístupu k politice jiného formátu. Dlouhodobě jsem se snažil zdůraznit, že naše úspěšnost ve volbách nebyla pouze výsledkem taktiky nebo vedení strany, ale související s naší upřímnou snahou pracovat pro lidi. Je třeba víc než jen politikářství – jde o potřebu přinášet reálná řešení pro obyčejný život občanů a zjednodušovat jim komunikaci s úřady.
Celý proces trval mnoho let a zahrnoval značné úsilí. Jsem však skeptický ohledně současného vedení ODS a přesvědčen, že ti nynější nejsou na podobně náročnou cestu připraveni. Vzhledem k tomu, že už nemám tolik času jako v mladších letech, chci svůj čas investovat do smysluplných činností. Jak již Zdeněk Svěrák řekl ve filmu “Vratné lahve”, cítil jsem se v ODS stát na místě, kde bych už nebyl šťastný.
Proto je pro mě logickým krokem odejít ze strany. Pokud nebudu usilovat o pozici lídra ODS, bylo by nefér tady zůstávat. Měl bych stále na očích situace zajímavé pro média a nové vedení by to mělo komplikované; chtěl bych jim ulehčit jejich práci.
Rozhodnutí opustit ODS tedy reprezentuje jedno z nejvýznamnějších rozhodnutí mého politického života: pokračovat v akční politice podle svých zásad a vizí. Možná to bude složitější cesta než ta dosavadní pod hlavičkou etablované strany, ale věřím ve smysl vlastního konání i navzdory překážkám.
O mém odchodu jsem informoval většinu členů našeho krajského zastupitelského klubu; většina mne podpořila v tom, abych nadále vykonával funkci hejtmana kraje Jihočeského regionu bez spojení s ODS. Krajské vedení se nebude měnit – spolu s kolegy Tomášem a Luckou i Davidem budeme nadále pracovat pro naše občany autonomně.
Jako další krok plánuji založit nový politický subjekt reflektující hodnoty a názory mnohých lidí okolo mne. Tento nový projekt by měl nabízet alternativu ke stávající politice – méně konfliktní přístup zaměřený na konkrétní problémy každodenních životů lidí místo pouhého politikaření bez cíle či smyslu.
Chci tuto novou myšlenku představit těm všem občanům ochotným převzít odpovědnost za svůj život i celkovou společnost jako celek; jsme silní jako národ právě tehdy, když se staráme o ty nejslabší mezi námi. Už pracuji nejen na tomto konceptu nového hnutí spolu s několika kolegy ovšem brzy také představím celý tým i jeho programovou strukturu zaměřenou primárně na Jižní Čechy s tímto poselstvím rozšířit následující kroky po celé republice díky touze společnosti o spravedlivější systém správy veřejných záležitostí bez ohledu na jakékoli stranické příslušnosti či rozdíly.V nedávném prohlášení hejtman Pavel Kuba (ODS) označil svůj aktuální krok za jedno z nejzásadnějších rozhodnutí v rámci své politické dráhy. S tímto rozhodnutím se snaží měnit směr nejen své strany, ale i situaci v České republice. Vyzval občany k aktivnímu zapojení do diskuzí a sdílení názorů na to, jak posunout Českou republiku vpřed k jeho vizi „SUPER ČEKA“, které chce dosáhnout společným úsilím.
Hejtman Kuba ve svém prohlášení zdůraznil, že si je vědom potřeby spolupráce. Uvedl, že sám nemůže zvládnout všechny změny a žádá veřejnost o podněty a nápady. Tímto způsobem doufá ve vytvoření účinnějších strategií pro rozvoj regionů i celé země.
Samotná ODS čelí následkům Kubuova odchodu ze strany. Mnozí analyzují dopady na vedení organizace a její budoucnost pod předsednictvím Petra Fialy, který nyní musí balancovat mezi udržením stability strany a reagováním na nespokojenost některých členů. Kritici varují před riziky destabilizace ODS, která by mohla vyvolat lavinové efekty v politickém spektru.
Kuba rovněž spodníky detailně rozebral aktuální politickou inflaci uvnitř ODS a vyjádřil obavy ohledně nedostatku důvěryhodnosti některých kroků vedení strany. Podle jeho názoru komplexní reformy současné situace nejsou příliš realistické bez aktivního zapojení veřejnosti.
Z pohledu místních politiků je Kubuova výzva k účasti zásadní signál čelících problémům jak na regionální úrovni tak ve vládních strukturách oblastech jako jsou školství či zdravotnictví. Jeho slova posílila myšlenku o nutnosti zlepšení komunikace mezi vládou a občanskou společností.
Ve svých závěrech hejtman Pavel Kuba (ODS) apeloval na občanskou odpovědnost s vírou, že pokud bude gesce snahou celého společenství, lze dosáhnout lepší budoucnosti pro český stát i jednotlivé krajské území. Ukazuje se tedy jasným směrem: změna musí přijít prostřednictvím kolektivního přístupu občanů dané země!