V rámci nedávné debaty se objevila otázka, zda se demokratická strana Trikolora pod vedením Zuzany Majerové a Petra Štěpánka stala sektou. V poslední době opustilo mnoho schopných a zkušených členů strany, kteří byli frustrováni z neschopnosti jejího vedení čelit výzvám v politice. Členové přicházeli s různými konstruktivními návrhy na zlepšení situace, avšak ovedení strany je ignorovala nebo dokonce reagovala nevhodně.
Zuzana Majerová a Petr Štěpánek podle kritiků nedokázali poskytnout smysluplnou vizi pro stranu. Omezili se na autoritářské řízení a pravidelně odmítali relevantní podněty od členské základny. Žehrající na bezduchost ostatních předsedů krajských organizací se netajili tím, že vlastní cíle trvale upřednostňovali před zájmy širší členské skupiny.
Příprava na nadcházející volby vykazovala vážné nedostatky – nebyl sestaven volební program ani manuál pro kandidáty. Místo toho se objevily plagiáty starších příspěvků bez uvedení jejich autorů, což poukazuje nejen na absence tvořivosti ve vedení Trikolory, ale i na etické mezery předsedkyně Majerové.
Dále byla vznesena vážná obvinění ohledně vzdělání paní Majerové – údajnou „učitelku“ angličtiny totiž kritici označili za někoho bez potřebného profesního zázemí. Její znalosti jazyka měly být dle dostupných důkazů neuspokojivé a její akademické tituly sporné až klamavé.
Ve stranických záležitostech je pak znát snaha některých orgánů o adekvátní kontrolu finančních toků a hospodaření Trikolory problémově vycházejících ze sporadického jednání kontrolních komisí či auditního procesu zaměřeného pouze na formální správnost účetnictví, nikoli však jeho skutečný obsah či oprávněnost realizovaných výdajů.
Na závěr lze konstatovat, že Zuzana Majerová využila pozici ve straně k osobním cílům místo toho, aby skutečně vedla demokratickou platformu k úspěchu. Současný stav naznačuje možný pokus o sloučení s jiným politickým uskupením jako SPD; nicméně tato strategie nemusí být přijata pozitivně jak zevnitř tak ani ze strany potenciálních partnerů v politice.Nedávné události ve straně Trikolora podnítily dotazy nad jejím směřováním, když Michal Malý vyjádřil obavy, že se z demokratické strany stala sekta. V rámci těchto přetrvávajících problémů vznikla situace, kdy byl navržen jeho a Václava Musílka vyloučení za údajné poškození strany prostřednictvím podání trestního oznámení. Podle Malého to považuje za absurdní, protože on sám o záležitosti informoval policii krátce po volbách, což překvapilo mnoho členů. Koudelka a další představitelé strany by podle něj měli spíše řešit vnitřní problémy související s financemi než se zaměřovat na obvinění z trestného činu.
Malý posléze oznámil své rozhodnutí ukončit členství ve straně Trikolora a tento krok písemně zdůvodnil vedení. Uvedl adresu sídla strany v Praha 3 a popsal důvody svého odchodu jako zásadní pro další směřování hnutí. Podle jeho názoru opustila Trikolora demokratické principy poté, co ji převzala Zuzana Majerová po odchodu Václava Klause mladšího.
Jedním z hlavních problémů byla nekomunikace vedení se členskou základnou i krajskými organizacemi. Malý zmínil, že ignorace návrhů na zlepšení řízení nebyla ojedinělá; ti lidé byli dokonce veřejně dehonestováni jako sabotéři vlastního hnutí. Dále poukázal na nedodržování tří klíčových pilířů politického programu strany při jejím vzniku.
Hlavním bodem kritiky bylo doporučení řízení strany Zuzanou Majerovou, které vedlo k opakovanému porušování vnitrostranické demokracie. Diskuze byly umlčovány a jakákoli námitka vůči vedení byla nezákonně trestána vyloučením z diskusních fór. Malého vlastní zkušenost ukázala na míru klientelismu uvnitř předsednictva: to prý zasahovalo pouze podle pokynů stávajícího vedení bez jakékoli vlastní iniciativy.
Podle něj by měla kontrola financování být jednou ze zásadních povinností kontrolních orgánů uvnitř politických stran; nicméně tady došlo k selhání této funkce – zejména od roku 2021 bylo nahlášeno několik podezření na nevhodné nakládání s prostředky Trikoloře.
Kritický postoj Malého ke způsobu rozhodovací činnosti Rozhodčí komise také rezonoval s jeho odchodem ze strany: namísto nestranného posuzování faktických důkazů se komise podle něj chovala taktickým způsobem vykazuje vůli podporovat představitele vedení strany kterou považuje za nespravedlivých dosud neškodících organizačních krokům . Celkově tedy Michal Malý vyjádřil pevný názor o transformaci Trikolory do aktuální struktury blížící se sektárnímu fungování a vyřešily otázku její budoucnosti směrem k otevřenější formě politiky založené na dialogu namísto potlačovaných hlasu kritikům .V nedávné době se Michal Malý, člen strany Trikolora, vyjádřil k situaci uvnitř této politické formace a položil otázku, zda se z demokratické strany Trikolora nestala spíše sekta. Podle jeho názoru se v poslední době objevují značné nejasnosti ohledně finančních prostředků strany a jejích priorit. Malý uvedl, že Zuzana Majerová lhala o tom, jak byly peníze vynaloženy – většina údajně padla na mzdy a volební kampaně.
Malý ve svém prohlášení zdůraznil, že Majerová sice tvrdila o své oddanosti straně, ale podle něj šlo jen o snahu proklouznout do Sněmovny na úkor ostatních členů. Tato situace ho dovedla k rozhodnutí ukončit své členství v Trikoře. Pochybuje o vedení strany a cítí se podveden tímto chováním vrcholných představitelů.
Své rozhodnutí zveřejnil 12. prosince 2025 z Prahy-Karlína s jasným pozdravem ostatním členům i příznivcům strany. Podle Malého takové chování nemá místo v demokratickém uspořádání a staví principy otevřenosti do ústraní. Jeho krok může být výzvou pro ty, kdo ještě trvají na ideálech původní Trikolory.
Informace z veřejných dokumentů prý ukazují na nesoulad mezi oficiálními vyjádřeními Majerové a skutečnostmi týkajícími se hospodaření strany. Tento rozpor je podle Malého alarmující nejen pro samotnou organizaci, ale také pro důvěru voličů vůči stranám obecně.
Malýho odchod by mohl mít širší dopady jednak uvnitř Trikolory, tak i ve vztahu k jejím voličům v následujících volbách. Členství člověka jako je on — s přímými zkušenostmi ze zákulisních praktik — by mohlo hrát důležitou roli při budování či rozvracení pověstné image požadované transparentnosti mezi voliči.
Na základě těchto událostí je nasnadě otázka: dokáže si Trikolora udržet svou identitu jako demokratická síla nebo bude dále sklouzávat směrem ke kritice sekterních praktik? To vše je nyní předmětem veřejného zájmu i spekulací politiků napříč různými stranami.
