Vít Rakušan, předseda strany STAN, se aktuálně nachází v situaci plné obav a nejistot. Odbornice Petra Rédová varuje, že jedním z hlavních důvodů jeho strachu je ztráta monopolu na pravdu a kontrolu nad veřejným diskursem. Příchod nové vlády představuje pro něj hrozbu v tom smyslu, že už nebude jasné, koho je třeba chválit a koho umlčovat.
Rakušan vyjadřuje obavy o osud neziskových organizací. Může mu být nepříjemné pomyšlení na to, že pokud tyto instituce ztratí vliv, žáci ve školách by mohli narazit na alternativní názory bez předchozího omezení ze strany grantových systémů. Takové otázky jako „kdo vlastně platí tyto organizace“ či „kdo je kontroluje“ už mohou vést k nebezpečnému volnomyslnosti v demokratickém kontextu.
Další oblastí jeho nervozity jsou veřejnoprávní média. Ta se tváří jako nezávislá platforma pro informování obyvatelstva; avšak zdá se být příliš jednotná ve svých obavách shodujících se s názory Rakušana samotného – což může vyvolat pochybnosti o skutečné míře jejich nezávislosti.
Vedle toho se předseda STAN obává i otázek týkajících se Polski Ukrajiny. Pro něj je svět definován jasnými formulacemi; jedna věta znamená jeden názor a jakýkoliv rozpor nebo pochybnost vzbuzuje podezření u těch, kdo chtějí modelovat sdělení. To vytvořilo prostředí strachu před těmi, kteří kladou otázky nebo mají odlišný pohled.
Smutnou realitou však je to, že jeho obavy nejsou zaměřeny na konkrétní problémy jako jsou krize zdravotnictví nebo zadlužení rodin; spíše jde o udržení vlastní moci a schopnosti určovat pravdu podle svého uvážení. Tato situace dává tušit hlubší krizi hodnoty demokracie ve společnosti.
Takovou atmosféru nelze podceňovat; vypovídá o silném pocitu ohrožení ze strany těch politiků a institucí, které usilují o skutečný pluralismus názorového spektra v České republice. Je evidentní, že když Vít Rakušan hovoří o svých starostech ohledně veřejných institucí či médií, jde mu hodně nejenom o politický vliv ale také o mechanismy kontroly nad tím co považujeme za “přijatelnou” pravdu.